Ománské hlavní město Maskat (Muscat) – město s vůní kadidla



Ohodnoťte článek, budeme rádi: 
Ománské hlavní město Maskat je známé výrobou kadidla...

Ománské hlavní město Maskat je známé výrobou kadidla…

Ománské hlavní město Maskat (Muscat) je jako mozaika poskládaná z mnoha kamínků. Jeden kousek je starý, ozdobený starými pevnostmi, druhý se táhne dlouhatánské promenádou odkud se zvedá vůně kadidla, třetí sestává z rybího trhu a těžkého života a poslední patří arabskému bazaru. Muskat je lákadlem, kterému se odolat nedá.

První zmínky o Maskatu pochází z doby počátku 1. století n. l. a popisují jej jako významné přístavní město mezi západem a východem.

Muskat – Za vůní kadidla

Kdysi kadidlo putovalo dlouhé dny a týdny nehostinnými pouštěmi Arábie, aby dorazilo na Blízký Východ či do Evropy, kde ho vyvažovali zlatem. Pokud by mělo i dnes hodnotu zlata, místní trh v maskatské čtvrti Mutrah by patřil k nejbohatším místům světa. Za altánkem s kupolí ozdobenou hvězdičkami se zvedá známá vůně, která naplňuje stovky či tisíce kostelů po celém světě. Zde se prodává kadidlo a každý obchodník má před svým výkladem zapálený kousek ztuhlé pryskyřice, aby přivolal kolemjdoucí.
Mutrah, stejně jako Omán se stal synonymem kadidla a lidé sem za ním přicházejí stovky kilometrů. Ománští prodavači oděni do sněhobílých klerik padajících na kotníky s čepičkou na hlavě hrdě vyprávějí odkud kadidlo pochází, na co se používá a samozřejmě rádi předvedou nejkvalitnější z nich. Je to jako cestování v čase, protože arabský trh je místo, kde člověk ztratí pojem o realitě.
Muži, ženy i děti ho křižují trh sem a tam, někteří nosí nákupní tašky, jiní tlačí vozíky, všichni nakupují, sjednávají, dohadují a nakonec spokojeně odcházejí. Tak to přece má být. Záliv obímající promenádu ​​se rozvlní díky větru a konečně se rozhoupe i malé dřevěné loďky rybářů či velké „pirátské“ lodě.

Maskat – To je i ranní divadlo plné ryb

Nejen s kadidlem se spojuje historie Ománu. Moře tu odjakživa přinášelo život a proto zde vyrostla nejedna generace rybářů či příběhů o námořnících. Nejkrásnějším rybím trhem v Maskatu je Mutrah, kde se pod střechou krčí desítky starých i mladých rybářů. Každý den, nebo lépe řečeno každé ráno, otevře trh svou oponu a na pódium nastoupí herci oblečeni v promočených šatech. Ty jim ještě nestihly vyschnout, protože před chvilkou jen vybírali z Arabského moře své dřevěné čluny. Křičí, svolávají, vychvalují ryby, zpívají, naoko se hádají a do toho všeho se zapojují diváci, tedy nakupující.
Žádná světová scéna nedokáže vykouzlit takovou atmosféru, jaká se šíří z tohoto místa. Krevety, rejnoci, barevné ryby připomínající tropická akvária, velcí tuňáci, makrely a dokonce dvoumetrový žraloci. To všechno zde můžete tady dostat a pokud vám něco chybí, stačí se zeptat a místní to seženou. Aby byl zážitek z trhu dokonalý, stačí vyjít ven, projít přes ulici a parta šikovných mladíků vzápětí hodí rybu na gril, přičaruje ji orientálními kořením, pokapeme citrónem, otevřou kokosový ořech a hostina je na světě. Jak málo stačí člověku ke štěstí.

Staré pevnosti

Cesta se vine přes šedivé ostré kopce připomínající tesáky otevřené tlamy. Za nimi se rozprostírá starý Maskat. Kdysi se o něm říkalo, že se do něj nikdo po souši nedostane, tak byl díky kopcům izolován od světa. Starý Maskat je ztělesněním pohádky. Bílé domky ozdobené vyřezávanými okenicemi zaplnily údolí a nedaleko od nich vane nad obrovským palácem Ománská vlajka. Palác je sídlem Ománského sultána a jeho vzezření je vším jiným jen ne konzervativní budovou.
Míchá se v něm tyrkysová barva se zlatou, modrá s bílou a atmosféru dotváří křiklavě zelený trávník o který se stará skupina indických zahradníků. Za palácem se kdysi rozprostíral přístav kam přijížděli lodě z Indie, Zanzibaru, Afriky či jihovýchodní Asie. Putovalo tudy koření, které v Evropě nikdo neznal, překládal se zde hřebíček, kadidlo, ale prodávaly se zde i nové poznatky o objevených světech.
Dnes připomíná přístav dvojice němých, kamenných pevností Al-Miran a Al-Džalálem. Dobývali je Portugalci, ale Ománci jejich nakonec vyhnali a začali vládnout ve své zemi sami. Širé moře se ztrácí v dálce a na jeho břehu pochodují barevní kraby, ale i ti se běží ukrýt do stínu. Slunce v Ománu dokáže být pořádně rozpálené.

Arabský bazar

Pevnosti zda strážní věže se vinou pahorky i na jiných částech města, ale tyto jen dohlíželi na klid a blížící se nebezpečí z moře. Bazarové uličky se rozbíhají snad do všech světových stran. Muži sedí na rohu ulice v čajovně, popíjejí tradiční čaj s mlékem a sledují okolí. Ženy zahalené v černé Abajo s ukrytými vlasy obdivně koulají po zlatých náramcích, náušnicích či prstenech a mladí kluci si prohlížejí tradiční, zakřivené dýky. Když dospějí, i oni je budou mít svou dýku jako každý správný ománský muž. To vše je bazar.
Zde se vznáší těžká vůně parfémů, sem tam se rozvoní tabák vodní dýmky, o pár metrů dál prodávají nádherné látky, šátky, šaty či tradiční oděvy, jinde pro změnu oříšky, koření, tabák, bylinky, čaje a samozřejmě nechybí sladkosti. Bazarové uličky skončí a mezi bílými domy se objeví vysoký hinduistický chrám. Postavili si ho Indové, kterým se Maskat stal domovem, protože sem přišli za prací. V Ománu se na malém kousku mísí mnoho národů, jazyků i tváří a i proto vytváří nádhernou mozaiku plnou života.

MAPA: Město Maskat

 

VIDEO: Maskat – město a bazar

Zdroj obrázku: „Oman-Muscat-Muttrah-21-Marina“ od Ian Sewell – http://www.ianandwendy.com/OtherTrips/UAE-Oman/Oman/index.htm. Licencováno pod CC BY 2.5 via Wikimedia Commons.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva


Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.