Navzdory všem problémům, které jsou v tomto obrovském městě, se vyplatí Káhiru navštívit, protože prý kdo toto město nepozná – ten nemůže Egypt pochopit.
Doprava v Káhiře
Dopravní hluk mimořádně zapůsobí na nového návštěvníka, neboť zde platí hlavní pravidlo „Kdo nejvíce troubí, ten mě přednost v jízdě“. Vyznat se v Káhiře v tomto obrovském labyrintu s kopcem uliček, ulic a mostů není jednoduché a opravdu nejlepší radou pro první zorientování se je – pronajmout si auto s řidičem, nebo absolvovat organizovanou prohlídku pozoruhodností a ušetřit si tím spoustu drahocenného času a nervů. Hledat na vlastní pěst a dokonce s autem, za doslova šíleného provozu aut a přebíhajících chodců mezi nimi, ve které platí pravo silnějšího, je opravdu riskantní a vyžaduje jinou mentalitu. Když člověk zabloudí (což se může velmi rychle přihodit), tak stráví den v rozpáleném autě a nic neuvidí. Proto je na přesuny v Káhiře nejlépe využít metro, kterým se cestuje rychle a čistě. I mikrobusy poskytují v Káhiře pohodlnou a spolehlivou dopravu. Romantické feluky, křižující vody Nilu, jsou praktické a malebné a umožní Vám mnohem pružnější časový plán pro návštěvu Údolí králů z Luxoru nebo říčních ostrovů z Asuánu.
Tip od Adieu.cz: Na ostrově Gezira, v pěkně zeleném a klidném parku, je 187 m vysoká vyhlídková věž „Kairo-tower“, odkud se s mapou Káhiry v ruce dá dobře zorientovat a seznámit s městem pro další prohlídky.
Co se vyplatí vidět v Káhiře?
Káhira a mešity
Káhira je velmi staré islámské město s nesčetnými mešitami. Nejznámější z nich je z roku 879 n. l., postavil ji Ahmed-ibn-Tulun a je největší mešitou v Káhiře a třetí největší na světě. Dále mešita Muhammeda Aliho známá také jako alabastrová mešita, která byla dokončena v roce 1857. Studenti z celého islámského světa studují v Azharmové mešitě a Muslimské univerzitě Al-Azhar založené v roce 988 n. l. Jako zajímavost se mešity rozhodně vyplatí vidět.
„Město mrtvých“
Na východě města se nachází v islámském světě jedinečné tzv. „Město mrtvých“, ve kterém kdysi postavili nádherné mauzolea, hrobky s mešitami a obytné domy pro návštěvníky. Ve dvacátých letech minulého století zde začali ilegálně bydlet chudáci, dnes zde žije přes 250.000 lidí.
Islámská Káhira, ne více islámská než zbytek města, je stará středověká čtvrť, kde si připadáte, jako když se přesunete časem zpět o 7 století. Je to nejhustěji obydlené město v Egyptě a možná i na Středním východě. Všude vidíte mešity a kostely, ve vzduchu je cítit směs pronikavých pachů a vůní květů, koření a zvířat. Nejznámějším místem této částí je Citadela, středověká pevnost stará více než 700 let. Koptská Káhira byla původně postavena jako Římské obranné město. Je o několik století starší než Islámská Káhira a byla jedním z prvních míst na světě, které bylo osídleno křesťanskou komunitou. Je to posvátné místo pro židy, muslimy a koptské křesťany, kteří zde žijí.
Islámská část připomíná prostředí pohádek Tisíce a jedné noci. Islámská Káhira působí jako samostatné město ve městě. Jejímu panoramatu dominují minarety. Budete se proplétat úzkými uličkami a plnými doušky vdechovat vůni koření sálající z trhů. Zde je vhodné oblečení nutností. V islámské Káhiře se nachází několik set památek. Určitě navštivte mešitu al-Azhar, která již spolu s univerzitou funguje tisíc let. Při své procházce uvidíte mnoho krásných mešit, uvidíte osmanské domy a navštívit můžete Muzeum islámského umění.
Egyptské archeologické muzeum
Egyptské archeologické muzeum založil francouzský egyptolog Auguste Mariette v roce 1857 – hlavně kvůli tehdejšímu stálému vývozu egyptských starožitností do bohaté ciziny. Svůj cíl dosáhl a Egyptské muzeum vlastní dnes nejkompletnější a největší sbírku egyptských starožitnosti. Jeho hrob se nachází na silničním místě před muzeem. Vystavených je zde přes 40.000 exponátů (ze sto tisíc), které obhlédnout při několika běžných návštěvách muzea je doslova nemožné. Vrcholem sbírky je bez pochyby výstava faraóna Tut-anch-Amona s masivní faraónovou zlatou maskou a dalšími vzácnými a pěknými kusy z hrobu objeveném v Údolí králů u Luxoru v roce 1922.
Gíza a pyramidy
Na vyvýšenině Káhiry je Gíza, na jihozápadním okraji města, kde začíná poušť se nacházejí nejznámější znaky Egypta – sfinga a pyramidy tří faraonů Cheopse, Chefréna a Mykerina. Majestátní Velká sfinga (lev s lidskou hlavou, kromě nosu – je v muzeu v Londýně). Je 73.5 metrů dlouhá a 20 m vysoká, je vytesaná z jedné obrovské skály. I když se pozorovateli zdá Chefrénova pyramida (původně 143.5 m vysoká) jako nejvyšší, tak to jen proto, že leží na přirozené vyvýšenině. Nejmohutnější je kolem 4.570 let stará Cheopsova pyramida s původní výškou 146.6 metrů (dnes 138.7 m), která byla až do roku 1880 nejvyšší stavbou na světě. Je to jediný ze zachovalých sedmi divů antického světa a kdysi byla ještě i cela obložená vyleštěnými vápencovými a granitovými deskami, které však ve středověku použili na různé stavby ve městě. Jedině na vrcholu Chefrénovy pyramidy se uchovala měla část tohoto obložení. Třetí je nejmenší pyramida faraóna Mykerina (66.5 m) a u nich je ještě několik malých tzv. pyramid královen.
Cheopsova pyramida vás uchvátí
Cheopsova pyramida se nachází 10 km na jihozápad od Káhiry na vnějším okraji předměstí Gízy. Je možné se tam dostat taxíkem nebo autobusy, které odjíždějí z káhirského náměstí Tahrir. Turisté se mohou na poušť dopravit i na velbloudech nebo na koních. Početní přepravci nabízejí výletní plavby po Nilu a většině z lodí jezdí mezi městy Luxor a Asuán. Některé plavby obsahují výlety do míst Abydos a Denderha. Plavba Luxor / Asuán trvá pět dní, stejná plavba s výlety do míst Abydos a Denderha trvá sedm dní.
Pyramidy byly postaveny s mimořádnou pracovní silou. Tyto stavební výkony přiváděly lidi do úžasu už od těch dob, kdy pyramidy postavili. Největší pyramida na světě Cheopsova pyramida: Výska je 146.6 metrů, délka jedné strany je něco přes 230 metrů a základna zabírá plochu 55.000 m2. Úhel pyramidy je skoro 52 ° a je maximálně ideální. Stavba sestává z 210 řad vápencových bloků uložených nad sebou, při průměrné velikosti jednoho bloku 127x127x71 cm a váze 2.5 tuny. Takových bloků použili prý 2 miliony tři sta tisíc kusů a k tomu přišlo ještě dvě stě tisíc obkládacích desek. Podle řeckého historika Herodota prý pracovalo, na Cheopsově pyramidě 100.000 dělníků po dobu 20 let. To znamená, že museli umístit na své místo jeden kamenný blok za necelé dvě minuty a to od rána do večera, během celého pracovního dne dvacet let. To znamenalo 285 bloků denně vytesat, opracovat, transportovat k místu stavby a pak zvednout do stále větší výšky. Nakonec přesně umístit a přizpůsobit jeden blok vedle druhého a to bez děr. A navíc k tomu zabudovat všechny komory, chodby a větrací šachty (v průřezu jen 20×20 cm, ale až přes 60 m dlouhé). To je i pro dnešní dobu neuvěřitelný technický, logistický a organizační výkon, když si uvědomíme, že tehdy neznali ještě kladkostroj a dokonce ani kolo! Tu mohutnost pochopí člověk, až když stojí pod tímto opravdu jedním z divů světa a ten dojem překoná všechny jeho očekávání. Mnoho skutečností kolem pyramid není do dnes vysvětlených a možná se dočkáme v blízké budoucnosti ještě různých překvapení.
Ostrovy na Nilu
Káhira má také dva ostrovy na Nilu. Ten jižnější z nich se jmenuje Róda a severnější je znám jako Gezíra. Na tomto ostrově stojí káhirská věž a káhirská opera. Vyplatí se navštívit.
MAPA: Město Káhira
VIDEO: Několik záběrů z Káhiry
VIDEO: Krásy Káhiry
Zdroj obrázku: Freeimages.com
[…] Káhira je jedním z nejvíce znečištěných měst na světě s vysokou úrovní smogu. Cestující s dýchacími potížemi, astmatem, respektive jiným druhem alergie mohou mít během pobytu v Káhiře problémy. […]