Bukurešť – rumunská metropole



Ohodnoťte článek, budeme rádi: 
Atheneum v Bukurešti

Atheneum v Bukurešti

Rumunská metropole je město překvapení. Ty nejkrásnější věci bývají většinou ukryty, ale když jejich znenadání objevíte, uznáte, že je přece jen důvod, aby slovo Bucur v rumunštině znamenalo radost. Procházejíc se širokými bulváry ve francouzském stylu lemovanými budovami, které připomínají megaloman rumunského komunistického diktátora, na vás vyskočí malý, ale malebný ortodoxní kostelík ze 16. století. Jakoby zázrakem uchráněn před divokým dvacátým stoletím, které z velké části připravilo Bukurešť o eleganci, díky které se pyšní přezdívkou Paříž východu.

Bukurešť – město v rozmachu

Bukurešť a celkově Rumunsko začínají stále více lákat Čechy i západní turisty. V současnosti se už do hlavního rumunského města dá dostat rychle a snad i levněji letecky, přesto my jsme využili zážitek cesty vlakem. Pohodlí nečekejte: vlaky jsou zejména přes léto přeplněné a pomalé. Přesto se v nich člověk nenudí.
Rumuni jsou zvědaví a rádi se s cizinci popovídají (hlavně, když jim nerozumí ani slovo). Nevýhody cesty vlakem přebije také zejména na severozápadě země specifický pohled na scenérii Karpat s pravým rumunským venkovem. Jedna z posledních částí Evropské unie, kde lidé používají koňské povozy a dřevěnice nejsou pouze opuštěné domky v skanzenech.

Na druhé straně příjeud vlakem na hlavní bukurešťské stanici Gara de Nord nenabízí cestujícímu zrovna nejlepší první dojem z města. V Bukurešti (konec konců, podobně jako v Praze) patří právě železniční stanice k místům, kde se sdružuje nejvíce domácích bezdomovců. Právě metropole Rumunska patří mezi města východní Evropy, kde jich žije nejvíce. Údaje hovoří o třech tisících, většinou Romů. Alarmující je, že až tisíc z toho jsou děti.

Přesto se města není třeba bát. Zločinnost zde vůbec není tak vysoká, jak se říká, a dokonce od roku 2000 klesla podle statistik na polovinu. Samozřejmě však, jako v každém velkoměstě, pozor na kapsáře. Cestou od stanice do centra města ukazuje Bukurešť svou ošklivější tvář. Toulaví psi, polozřícené budovy (hlavně, když se zamotáte v bočních uličkách) v této části města nejsou ojedinělé.
Zejména centrum Bukurešti však potvrzuje zvěsti, které o ní v poslední době chodí. Město prožívá ekonomický a kulturní rozmach a po komunistických letech to už není jen o špíně a bezdomovcích.

Metro v Bukurešti

Metro v Bukurešti

Bukurešť je mladá metropole

Bukurešť patří mezi nejmladší evropské metropole. Na rozdíl například od černomořského rumunského města Constanta, které založili starověcí Řekové, o Bukurešti poprvé píše až známé valašské kníže Vlad Napichovač v roce 1459. Ten si u břehů Dunaje (rumunsky Dunarea) postavil rezidenci a městu tak předurčil budoucnost metropole celého Rumunska.

V architektuře dala Bukurešti svébytný ráz, který jí dominuje i v současnosti, druhá polovina 19. století. Rumuni si při stavitelském rozmachu města pozvali ve Francii vyučené architekty, kteří udělali z Bukurešti město, označované jako Malá Paříž či Paříž východu. Touto přezdívkou se město pyšnilo zejména začátkem 20. století, které se označuje za zlatý věk.

Rumunská metropole připomíná svou starší francouzskou sestru dlouhými širokými bulváry, velkými parky a v neposlední řadě Vítězným obloukem, kterým se architekti inspirovali stejně tím pařížským. Mnohé elegantní monumentální budovy však ve městě už nenajdete. Po světových válkách či zemětřeseních (to v roce 1977 zabilo 1570 lidí a pohřbilo 35 tisíc budov), část města přestavěl v komunistickém stylu rumunský diktátor Nicolae Ceausescu.

Hlavní tepna města, nebo pokud chcete bukurešťského Champs-Elysées, je Calea Victoriei. Pokud se vám zdá, že příliš srovnáváme Rumuny k Francouzům, zvykejte si. Domácí jsou na svou románskou jazykovou příbuznost pyšní. Pro jistotu doporučujeme i zběhlým v těchto jazycích vzít si sebou slovník. V levnějších restauracích není angličtina samozřejmostí a navzdory tomu, co se říká, velmi mírná znalost španělštiny nepomůže. Vyhnete se tak situaci, kdy je pro vás jakékoli jídlo překvapením šéfa kuchyně.

Budova parlamentu v Bukurešti

Budova parlamentu v Bukurešti

Parlamentní palác

Hlavní dominanta města, kterou vám domácí doporučí ještě ve vlaku nebo v letadle, je Parlamentní palác. Sami ho však stále označují Casa Poporului (Dům národů), názvem, který mu dal jeho stvořitel Ceausescu. Přesto, že je možná mladší než většina turistů (stavět se začal v roce 1984), patří mezi povinné jízdy, které musí každý návštěvník vidět.

Důkaz megalomanii rumunského autokrata je pro domácí stále znakem národní hrdosti. Palác o rozměrech 270 krát 240 metrů je podle velikosti rozlohou druhou největší stavbou na světě – po Pentagonu. Podle objemu je třetí.

Zároveň drží prvenství v kategorii nejtěžší budova na světě, největší budova pro civilní účely na světě a nejdražší administrativní budova na světě (odhaduje se, že stála čtyři miliardy dolarů). Domácí rádi dodají, že je to druhá budova po čínské zdi, kterou je vidět z vesmíru. Po všech neuvěřitelných číslech je však již v tomto případě skeptický úšklebek namístě.

V současnosti v Ceauşescově rezidenci s 3100 pokoji sídlí obě komory rumunského parlamentu. Podívat se tam dá každý den, přirozeně, návštěvníci za 45 minut rýchloprohlídky projdou jen některé skvostné haly. Přesto většinou mramorový palác, který je postaven výlučně z rumunských materiálů, stojí za to ohlédnout i zevnitř.

Bukurešť – co musíte vidět

Muzea a galerie v Bukurešti

Muzeum historie a umění – příjemné místo se zajímavou sbírkou starých artefaktů, fotek a kostýmů; Muzeum rumunské vesnice – nejlepší evropské muzeum roku 1996, hostí jednu z mála výstav věnujících se komunismu; Národní muzeum umění – sídlící v královském paláci je rozděleno do tří sekcí – v galerii rumunského umění najdete úžasné ikony a vyřezávané oltáře, najdete zde také díla klasických rumunských malířů, od pastózních díl Gheorghe Petrascu k portrétem Nicolae Grigorescu, zbytek doplňuje galerie evropského umění s díly italských, nizozemských a francouzských malířů ze sbírky cara Karla I.; Národní historické muzeum – za zmínku stojí replika sloupu římského císaře Trajána, useknuté hlavy ve výstavním panelu č. 18, ukázky mučení Římanů, a sebevražda Dácké krále Decebala; Národní institut vědy a technologie – nedokončená stavba v západní části paláce Parlamentu, prezidentkou institutu byla Elena Ceauşescu; Národní vojenské muzeum – růžovo-oranžová stavba s historickými bustami (včetně Vlada Tepes) a nástěnnou komunistickou malbou oslavující stavbu paláce Parlamentu (namalovaný rok před revolucí). V zadním hangáru najdete historická letadla a skafandry kosmonautů; Muzeum současného umění – výborné muzeum, otevřené v roce 2004, sídlící v zadní části paláce Parlamentu, patří mezi prostory orientující se na současné umění ve východní Evropě (www.mnac.ro); Národní geologické muzeum – mezi nejlepšími rumunskými kameny zde můžete strávit jednu, až dvě hodiny; Národní muzeum vesnice – úžasná sbírka domů, usedlostí, kostelů z celého Rumunska, jeden z nejstarších evropských skanzenů;

Památky v Bukurešti

Sfântu Gheorghe Nou – kostel z 18. století, s pozůstatky valašského prince Constantina Brancoveanu; kostel Královského soudu – nejstarší kostel v Bukurešti, s freskami ze 16. století; Stavropoleos – nejkrásnější kostel ve městě; Patriarhiei – katedrála rumuského patriarchy, majestátní centrum rumunské ortodoxní církve; Parlament – budova, které si určitě všimnete, druhá největší stavba na světě. Smutně ji proslavil její tvůrce-diktátor Ceauşescu. Samotná budova má 12 podlaží, 3100 pokojů a rozlohu 330 000 metrů čtverečních; Athenaeum – překrásná kulatá budova, srdce rumunské vážné hudby, hostící prestižní koncerty. Jednoduše si ji nenechte ujít; Vítězný oblouk – replika pařížského vítězného oblouku, postavená u příležitosti sjednocení Rumunska v roce 1935;

Palác Athénée – dnes hotel Hilton, kdysi „velká dáma Bukurešti“, s pevným místem v historii města; Calea Victoriei – nejstarší ulice Bukurešti, postavená v roce 1692; Centrála Komunistické strany – v roce 1989 zde odezněl neslavný projev Nicolae Ceauşesca, který pak jak ho dav žádal jeho odstoupení odletěl vrtulníkem a do davu se začalo střílet; Choral – největší městská synagoga s úžasným interiérem, na vstup je potřebný pas; bývalá Ceauşescovu rezidence – přezdívaná také palác Primăverii, i když je přístupná pouze státním návštěvám vyplatí se ji vidět; Památný kříž – černý kříž připomínající smrt prvního protestujícího během revoluce v roce 1989; Staré královské nádvoří – historické srdce Bukurešti, postavené v 15. století; Dům tisku – dominantní stalinistické budova z roku 1956, symbol bývalého komunistického režimu; budova Securitate – budova zničena během revoluce v roce 1989, do jejích ruin byla postavena moderní skleněné struktura rumunského svazu architektů;

Pasaje Vilacrosse – ulička ve tvaru U, s kavárnami a bary do kterých se dá vkročit přímo z ulice; Soseaua Kiseleff – vilová čtvrť Bukurešti, během komunistické vlády nejprestižnější čtvrť města; zahrady Cismigiu – jedna z oáz města ležící přímo v jeho centru, obklopená kavárnami, a lavičkami.

Prostě, v Bukurešti je toho k vidění dost a dost, zavítejte tam.

MAPA: Město Bukurešť

 

VIDEO. Záběry z Bukurešti

VIDEO: Malá tour po Bukurešti

Zdroj obrázků: Freeimages.com

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva


Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.