Hvar – voňavý, bylinkový ostrov

Ostrov Hvar je jedním z největších dalmátských ostrovů. Jeho délka je 68 km a rozloha 300 km². Ostrov je protáhlého tvaru a obývá ho přes 11 000 obyvatel. Hvar je velmi hornatý, nejvíce sídel je soustředěno v severní, nejširší části. Zde je šířka ostrova cca 11 km, jinak je šířka kolem 5 km. Z jižní strany je pobřeží velmi strmé, více méně neobydlené. Severní i jižní pobřeží ostrova Hvar však ukrývá nespočet nádherných zátok a pláží. Některé z těchto zátok nabízí i ubytování. Středem ostrova se táhne horský hřbet Sv. Nikola se stejnojmenným nejvyšším vrcholem – 628 m (další pak je Hum, Gvozd a Ostružiník). V severní části přechází tento záda v úrodnou pánev – Starigradské polje (Velo polje), která je hlavní zemědělskou oblastí na ostrově. Po ostrově se můžete pohybovat dobrou sítí cest.

Zajímavé destinace na ostrově Hvar

Mezi nejnavštěvovanější destinace na Hvaru patří města Hvar, Jelsa, Stari Grad, Vrboska. Za návštěvu stojí i menší sídla Basina, Zavala, Sveta Nedjelja, Sućuraj a Milna. Do vnitrozemské osady Humac, můžete zamířit za památkami lidové architektury, vínem a dobrou kuchyní.

Město Hvar

Stejně jako Dubrovnik a Korčula, Hvar je dalším městem jehoz atmosféra vychází z architektonické krásy. Přestože Hvar je oproti Dubrovníku jen malým městem, každý kámen zde vyzařuje svůj šarm. U dalmatských ostrovů většinou platí, že hlavní město se jmenuje Stejně jako ostrov. A tak je tomu i u Hvaru. Metropole má 4000 obyvatel a leží v chráněné zátoce na jihozápadě ostrova. Hvar spojuje se Splitem trajekt pro pěší (autem se odsud na pevninu nedostanete).

Historie města Hvar

Řecká osada Dimos zde byla založena již ve 4. století př.nl, následovalo období římské nadvlády a v 7. století osídlení Slovany. V roce 1420 připadl ostrov Benátčanům a město se stalo nejbohatší osadou v Dalmácii. Roku 1571 srovnali město se zemí Turci a celé bylo od začátku budován opět od konce 16. století. Nejdůležitější pamětihodnosti města pocházejí z 16.-18. století, kdy město spadalo pod benátskou nadvládu, bylo důležitým bodem východního Jadranu a v chráněném hvarském přístavu přezimovala benátská flotila.

Nespočet památek ve Hvaru

Na hlavním náměstí Trg sv. Stjepana, které je největším dlážděným náměstí v Dalmácii, stojí katedrála sv. Štěpána, jejiž výstavba trvala s přestávkami pět století – od 13. do 18. Vzácný oltář v interiéru katedrály s obrazem madony ze 13. století patří mezi nejcennějším v Dalmácii, vyřezávané lavice pocházejí z roku 1573.
Vedle katedrály stojí biskupský palác (Hvar je sídlem biskupství už 860 let), v němž je uložena klenotnice. Kromě liturgických nádob, relikviář a obrazů jsou zde k vidění i mešní roucha a různé historické dokumenty. Otevřeno je denně od 9 do 12 a od 17 do 19 hodin.
Další zdejší významnou pozoruhodností je divadlo, které bylo zřízeno v horním patře loděnici v roce 1612. (Před vznikem tohoto divadla se představení konala pod širým nebem před katedrálou.) Jde o jedno z prvních novodobých divadel v Evropě a v provozu je dodnes. Stranou centra města stojí u zátoky Krize Františkánský klášter postavený na mysu v polovině 15. století. V lunety portálu se dochovala práce Nicolo Fiorentina – Madona s Ježíškem. Klášter je obklopen krásnou zahradou a v bývalém refektáři je umístěna umělecká a botanická sbírka – muzeum s obrazy starých mistrů, mince, staré knihy (otevřeno je denně od 9 do 12 a od 17 do 19 hodin). V létě se zde pořádají koncerty vážné hudby.

Fauna na Hvaru

I fauna je na tak malé území poměrně bohatá, i když i její zastoupení se mění díky lidské činnosti. Jedná se především o drobnou zvěř – zajíc, koroptev, kuny, veverky a vidět můžete s trochou štěstí i tetřeva. Radost přinesou do našeho života všudypřítomné vlaštovky a skřivani. V kasovních oblastech žije i několik druhů netopýrů. Z větších zvířat to jsou pak ovce, kozy, osli a muly. Jejich počty jsou dnes omezené vzhledem na škodlivost spásání rostlin. Nejbohatší fauna je však ta podmořská. Samozřejmě je zde pestrá škála ryb, ale i různí ŽAHAVCI, jako sasanky, rohovitky (podobné korálům – ty jsou jen ve větších hloubkách). Při potápění můžeme vidět – i na jídelníčku ochutnat – hlavonožci, plži i korýši.

Letoviska na Hvaru

Ivan Dolac

Ivan Dolac na ostrově Hvar má několik pěkných písčito-oblázkových pláží, jedna z nich je nuda pláž – FKK pláž (východním směrem). Na opalování také můžete na několika místech využít ploché kameny. Při hlavní pláži v letovisku je k dispozici občersvení a restaurace.

Milna

Letovisko Milna na ostrově Hvar má několik krásných přírodních oblázkových pláží, dvě z nich jsou také označeny jako FKK pláže. Ke koupání můžete využít i ploché kameny ve východní části Milny, kde najdete nejvíce soukromí. U dvou hlavních pláží v letovisku je i občerstvení a restaurace.

 

Podnebí a vegetace ostrova Hvar

Ostrov Hvar má velmi příznivé podnebí, velmi mírné zimy a teplá léta. Podnebí je příznivé pro lidi, tak pro rostliny. I přes vysoké letní teploty je ostrovní klima příjemnější než na pevnině. Průměrná teplota vzduchu je 16,5 stupně (lednový průměr je pouze 8,8 stupně). Sníh na ostrově téměř neznají, pokud se objeví, tak jen na pár hodin. Někdy se o Hvaru mluví také jako o voňavém, bylinkovém ostrově. Mimo hojně rostoucí Macchi roste všude levandule, majoránka, rozmarýn, šalvěj, tymián a další voňavé byliny a keře v divoké formě. Především levandule se zde také pěstuje na „průmyslové zpracování“. Vonné oleje z rozmarýnu a levandule se zde vyráběly již v 16. století. Pokud budete na Hvaru v průběhu června, kdy právě kvete levandule, budete okouzleni. Pro pěstování bylin i ostatních plodin se využívá především úrodná nížina v severní části – Velo Polje a svah nad Stari Grad. Mimo bylin se pěstuje především jižní ovoce, vinná réva, zelenina a olivovníky. Olivový olej z Hvaru je vyhlášený svou kvalitou.

MAPA: Chorvatský ostrov Hvar

 

VIDEO: Ostrov Hvar

Zdroj obrázku: Freeimages.com

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost