Ostrov Lastovo
„Měl jsem všeho po krk. Potřeboval jsem vypnout a zároveň dobít baterky,“ říká manažer Martin z Prahy. Jeden z Čechů, který zavítal na ostrov. Hledal místo, které pohladí duši. „Prohlížel jsem si chorvatské internetové stránky a objevil na nich můj sen. Místo, které otevírá náruč relaxu kdesi pánubohu za zády,“ dodává po týdnu oddechování. Další ho spolu s přáteli ještě čekal. Potvrdil si informace, podle kterých je Lastovo ideální ostrov pro milovníky přírody, plachtění, rybolovu a tradiční chorvatské kuchyně. Lze si ho prohlédnout z moře i z pevniny. Mimořádně kouzlo skrývají podmořské skalní útesy a jeskyně. Martin nelituje ani zvýšené náklady za přepravu vozidla a osob ze Splitu na Lastovo. Za auto s tříčlennou posádkou zaplatil 590 kun, což je v přepočtu asi 2 500 korun.
„Spíš jsem se obával různých zaručeně nezaručených zpráv o kontrolách na chorvatské hranici. Nic takového se nekonalo,“ říká Martin. Z úst celníků slyšel pouze tradiční „otevřete prosím kufr“ a vzápětí „příjemný odpočinek v Chorvatsku“. „O penězích či dovozu potravin ani slovo. Ještě i cestu jsem si zvolil tradiční – myslím, že optimální a nejkratší – přes Maďarsko. Jinak bych dnes už ani necestoval k moři směrem na Dalmácii,“ dodává. Vzápětí se už jeho malý peugeot ale sápe úbočím uprostřed ostrova plného vinic, olivových hájů a malých políček.
Lastovo – ve znamení čísla 46
Na Lastovu je skutečně co obdivovat. Návštěvník se na vlastní oči přesvědčí, že vše je tu jaksi ve znamení čísla 46. Nachází se zde 46 kostelů a kaplí, 46 polí, vinic a olivových sadů, 46 kopečků a vršků a obklopuje ho 46 ostrůvků.
Podle dodnes živé legendy na některém z ostrůvků trestali provinilců za zločiny. „Pokud nešťastníka usvědčili z nějakého vážného prohřešku, převezli ho na takový ostrov a přikovali o sloup. Přežil pouze tak dlouho, dokud ho příliv neutopil. Byla to rychlá a spravedlivá smrt,“ slyšel z úst Meri Glumacové, jedné z tamních turistických průvodkyň. Sympatická hospodyňka s řečí kulometu, která se na Lastovo jako jedna z mála žen přistěhovala.
Nejlepší víno a olivový olej ve Středomoří
„Naše víno patří mezi nejkvalitnější ve Středomoří,“ nezapomene připomenout Ivo Pavlicevic, jehož manželka Maria šéfuje rodinné firmě, specializující se na výrobu kvalitního vinného moku, ale i olivového oleje a neodmyslitelné rakije. V civilu je Ivo řidičem jednoho ze dvou autobusů provozovaných na ostrově. Spolu se dvěma taxíky vás dopraví za několik minut, kam jen chcete. Ostrovní cesty jsou kvalitní, ale pořádně úzké.
Na otázku, jak dokáže skloubit výrobu a degustaci vína a rakije s povoláním řidiče autobusu, odpoví s úsměvem: „Nemám s tím problém. Týden řídím a týden ochutnávám.“ Pochvaluje si loňskou úrodu hroznů, letošní se ukazuje ještě lepší. Na svém pozemku dokáže s mladším synem a manželkou sesbírat výhradně ručně osm až deset tun hroznů. „Občas nám v sezóně pomůže starší syn, který už sedm let pracuje v Německu. A náš oslík se dostane i tam, kam technika ani nepáchne,“ připomíná Pavlicevic členitost ostrova. Odměnou za litry potu je 18 až 19-procentní cukernatost hroznů. Na pobřeží ostrova dokonce o 2 až 4 procenta vyšší.
Kvalitě zdejších vín konkuruje olivový olej. Podle znalců místních poměrů, zejména protože olivy se nesbírají tradičním způsobem, tedy přímo z olivovníků. Při sklizni se čeká na chvíli, kdy zcela zralé plody odpadnou do připravených plachet.
Lastovo – Ostrov s historií na rozdávání
Lastovo je jedním z deseti středomořských ostrovů, který je na seznamu Světového fondu na ochranu přírody World Wildlife. Spolu s ostrovem Mljet patří mezi nejzalesněnější ostrovy Jadranu a díky 2 700 slunečním hodinám v roce patří mezi nejteplejší a nejslunnější. I proto ho spolu s jeho Archipelago v roce 2006 Chorvati pasovaly na Park přírody. Za dob osídlení Římany nesl ostrov honosný název Augusta insula – Císařský ostrov. Později se nazýval Augusta, Lagusta i Lagosta a nakonec dostal díky románskému oblouku název Ladesta. Slované si ho zkrátili a přidali mu typickou koncovku -ovo. Z Lastova pochází i známý chorvatský tiskař Dobrić Dobričević, který je považován za průkopníka tisku v Evropě.
Mezi průlomové události patří ty na prahu 19. století, kdy Lastovo bylo pod správou Francie. Později ho Vídeňský kongres začlenil do rakouské monarchie. A patřilo do ní až do její kapitulace v roce 1918. Pak ostrov přešel do rukou Italů a po 2. světové válce až do vyhlášení samostatnosti Chorvatska byl základnou jugoslávského námořnictva. Právě přítomnost armády oddálila na Lastovu rozvoj turistiky. V tomto směru má podobný osud jako Vis, další z ostrovních perel Jadranu. Na lepší časy se začalo blýskat až v roce 1991, kdy byla vyhlášena samostatná Chorvatská republika.
Od počátku se lákadlem pro turisty stalo především zdravé ovzduší, čisté moře, tiché zátoky a místa vzdálená od hluku průmyslových zón. Třešničkou na dortu nabídky ostrova Lastovo je plavba loďkou po Lastovském soustroví a návštěva ostrůvku Saplun, který má mnoho písečných zátok.
Pálení Pokladu
Ne, nejde o ničení nějakého pokladu, ale o panenku – přesněji figurínu. V dějinách ostrova, který se nachází 13 km jižně od Korčule a se svojí velikostí 50 km2 patří mezi méně osídlené ostrovy na Jadranu, se koná každý rok masopust. Podle staré pověsti se oslavují na památku skutečné historické události. Katalánští piráti napadli Korčulu a obyvatelům Lastova po poslovi vzkázali, aby se vzdali. Muži z ostrova se ozbrojili. Ženy a děti se odešli houfně modlit a žádat o pomoc svatého Jiří na nejvýše položené místo na ostrově, kterým je vrch Hum (417 m). Nakonec si vymodlili nečekaně silnou bouři, která potopila všechny pirátské lodě a obyvatelé Lastova na výsměch a potupu popadli posla a převedli ho na oslu přes vesnici. Nakonec ho odsoudili a upálili na hranici.
Masopust na ostrově Lastovo je jedinečný. Na masopustní úterý panenku zvanou Poklad tahají pomocí 300 metrů dlouhého provazu z nejvýše položeného místa na úpatí. Panenka má na botách zavěšené petardy, které vybuchují. Tažení nahoru a spouštění dolů se opakuje třikrát. Pokud se nepřeruší, tak to znamená pro obyvatele ostrova dobrý rok. A v tomto roce to bylo již po pět set první. Poklad nakonec skončí v plamenech.
Spojení Lastova se světem
1. Split – Hvar – Vela Luka (Korčula) – Ubli (Lastovo)
2. Split – Vela Luka (Korčula) a Ubli (Lastovo)
Trajekt: jezdí dvakrát denně
Dalmatský Woodstock
Lastovo je i ostrovem hudby. Každoročně se na něm koná Hudební festival Lastovo. Je to cca v období 24. až 27. července.
Hudební festival pořádá již osm let obec Lastovo a produkční dům Jazzete. Tento dalmatský Woodstock se uskutečňuje pravidelně poslední červencový týden a tradičně něj přicházejí největší hvězdy jazzu, blues, rocku a world music. Doporučujeme navštívít.
Palmy v nemilosti
Zatímco náruč Lastovčany je otevřena každému turistovi, k palmám se domácí obracejí zády. Ne že by je neuměli sázet a pěstovat. Důvodem jejich nepřátelského vztahu k tomuto tradičnímu subtropickému stromu je legenda. Podle ní v domě, před kterým roste palma, vymřou do deseti let všichni jeho obyvatelé. A tak jsme během pobytu na Lastovu napočítali pouze tři. Samozřejmě před domy, ve kterých už nikdo nebydlí.
Fumarát, to zní hrdě
Naopak, komínů, tady zvaných fumarát, je na Lastovu dostatek. A ne ledajakých. Čím vyšší bylo postavení hlavy rodiny, tím větší a bohatší zdobený byl i komín. Z vnější strany domu se stavěly komíny rozličných bizarních tvarů, většinou v orientálním stylu, připomínající minaret na mešitě. To, že někdo začal stavět takové komíny, byla spíše náhoda, nijak nesouvisející s případnými Araby či Turky na ostrově.
V minulosti se komíny stavěli dost vysoké, aby se kouř zvedal nad kotlinu, kde nedostatečně proudil vzduch. Proto jsou i otvory komína vždy pod ozdobnou korunou. Pamětníci vzpomínají, že v dobách, kdy se ještě topilo dřevem, nad celou obcí větší část dne visely mraky kouře z komínů. Z užitečných vysokých komínů se časem stal symbol. Domácí začali soutěžit, čí komín bude štíhlejší, působivější, originálnější. Prý ještě začátkem 20. století působili v Lastovu dva zedníci, kteří se specializovali pouze na stavbu komínů.
Komíny měli především dobře táhnout a znemožnit zvracení kouře zpět do domu. Proto se při jejich stavbě využívali veškeré informace o směrech větru. Čím byl občan významnější, tím zdobnější a vyšší komín stál na jeho domě, i když samotné domy byly naoko stejné. Neobyčejnou vášeň obyvatelů Lastova pro stavbu neobvyklých komínů dodnes lze vidět i na nově postavených domech.
Za nejstarší zachovaný ozdobený komín se považuje komín ze 16. století na domě Biza Antica. Staří obyvatelé ostrova říkají, že někdy lidé pomocí komínů dávali najevo i svůj postoj k sousedovi. Jestliže byli rozhněvaní, jeden dal na svůj komín ve směru k sousedovi přizdít rohy, soused se zase odvděčil posměšnou postavičkou. Komín má Lastovo i ve svém erbu.
Podnebí na ostrově Lastovo
Návštěvníci Lastova oceňují i velmi příjemné podnebí ostrova. Patří sice k místům s největším počtem hodin slunečního svitu, hned za Hvarem, ale mimořádně příjemné větry maestral a levant zmírňují letní vedra. Většina ostrova je pokryta pouze nízkým porostem, protože zdejší borové lesy byly z větší části zničeny při rozsáhlých požárech (v okolí Skrivené Luky). Jedovatí hadi se tu na rozdíl od některých jiných ostrovů vůbec nevyskytují. Je vyhledáván milovníky přírody, klidu, romantických úplně opuštěných krásných zátok daleko od obydlených míst.
MAPA: Chorvatský ostrov Lastovo
VIDEO: Pohled na ostrov Lastovo
Zdroj obrázku: Freeimage.com
