Nimes – koloseum i město džínů
Město, odkud pochází džínsovinová látka denim (doslova: de Nimes = z Nimes, které se čte „nim“), leží v provincii Languedoc-Roussilon. Přece je však typicky provensálské. Cítit i španělský vliv – v aréně se konají býčí zápasy, lidé pijí v kavárnách sangriu a tančí flamenco. Nejvíce turistů sem proudí, aby si prohlédli arénu postavenou podle vzoru římského Kolosea. Vždyť i byla postavena v přibližně stejném období jako její slavnější vzor – 90 až 120 let před Kristem. Apropo, latinské slovo arena znamená písek, kterým byla vysypaná podlaha. Vsakovala do něj krev zraněných gladiátorů či zvířat. A písek najdete i zde.
Do arény lákaly lovy i popravy
Městečko Nemausus původně obývali Galové, kterých si však kolem roku 121 před Kristem podmanili Římané. V době, kdy stavěli amfiteátr, již obyvatelé kompletně přijali nejen jazyk, ale i zákony a zvyky Římanů.
A podobně jako Římané i Nemaususani byli velkými fanoušky římských her, obzvlášť lovu a gladiátorských zápasů. Lov spočíval ve vypuštění více či méně nebezpečných zvířat do arény, kde s nimi lovci bojovali za povzbuzování davu diváků. Amfiteátr má délku 133 m, šířku 101 ma výšku 21 m.
Lvi, tygři, panteři se ocitli bok po boku se slony, nosorožci, žirafami, býky a medvědy. Na uklidnění nervů rozvášněného davu sloužilo vypuštění zajíců a králíků a publikum se prý vždy nesmírně bavilo na jejich zoufalé snaze uniknout psům. Jindy musela navzájem bojovat nebezpečná zvířata, které Římané považovali za zhruba stejně silné. Za lov se považovaly různě krvavé akce, které ve skutečnosti byly spíše popravami. Podle římského práva totiž občané odsouzeni k smrti umírali mečem, ale nešťastníci, které nechránila vlivná rodina, byli hozeni divokým zvířatům v amfiteátrech.
Ne otroci, ale dobrovolníci
V aréně se konaly i atletické hry, které se podle historiků nepříliš lišily od těch dnešních. Akorát někdejší zápasníci byli nazí a natírali se olejem. Římany však nejvíce ze všeho bavily gladiátorské zápasy.
Kdo se vybere na prohlídku nimeského amfiteátru, dozví se, že vůbec nešlo o otroky odsouzených na smrt, kteří bojovali pro pobavení krvelačného publika. Podle nejnovějších historických výzkumů byly gladiátoři extrémně dobře trénovaní svobodní občané, kteří si toto vysoce riskantní povolání vybrali dobrovolně. Motivací byly peníze a sláva.
Nový gladiátor podepsal smlouvu, podle níž se vzdal postavení svobodného člověka na období svého zaměstnání a zavázal se podřídit majiteli gladiátorské skupiny zvanému lanista. Nový gladiátor nikdy nešel přímo do arény, protože by divákům poskytl jen ubohou šou a ti by žádali jeho smrt. To by však poškodilo reputaci gladiátorské skupiny. Aby tedy mohl zúčastnit vysoce technickém a sofistikovaném boji, musel navštěvovat školu zvanou ludus. V ní byl pod dohledem trenéra, často bývalého gladiátora, který mu předal množství technických, fyzických i mentálních znalostí – a především ho naučil, jak bavit publikum.
Když v 6. století zakázali gladiátorské zápasy, amfiteátr proměnili na pevnost. V případě ohrožení se tu skrývalo obyvatelstvo a uvnitř arény dokonce postavili zámek.
V 18. století zde existovala skutečná vesnice se 700 obyvateli, kteří měli i dva kostely. Amfiteátr byl v původní podobě obnoven až v polovině 19. století. Koncertovala zde Metallica, Rammstein i Depeche Mode. Chléb a hry – od dob starých Římanů platí dodnes. A tak se v současnosti v aréně odehraje asi 20 korid ročně, které se střídají s divadelními představeními či koncerty. Hráli zde Depeche Mode i temná kapela Rammstein. Kdo je spíše na klasiku, má si v Nimes co prohlížet: chrám Maison Carrée, věž Tour Magne či parky plné krásných fontán. Římané si uměli užívat.
Chrám Maison Carrée v Nimes
Maison Carrée je velmi dobře zachovaný římský chrám v řeckém stylu. Pochází z 1. století př. n. l. z doby císaře Augusta. Architekt z Narbonensis se nechal inspirovat Apollónovým chrámem v Římě. Stál původně na fóru, obklopen portikem s plasticky zdobenými sloupy. Chrám je dlouhý 26 metrů, široký 15 metrů a vysoký 17 metrů. Na pódium vede 15 schodů, jako klasické chrámy má vestibul s kolonádou deseti korintských sloupů. Chrám zažil mnohé proměny (byla zde radnice, soukromé obydlí, stáj). Dnes je v něm Muzeum antických památek.
Zahrada Jardin de la Fontaine
Jardin de la Fontaine je zahrada vybudovaná v 18. století na svahu pahorku Cavalier. Zahrada se táhne v terasách od pramene Nemausus, což byl posvátný pramen již v dobách galských, který v současnosti napájí jezírko. V římských dobách byl součástí rozsáhlého komplexu s fontánou, divadlem, chrámem a lázněmi.
Akvadukt Pont du Gard
Pont du Gard Pont du Gard nedaleko Nîmes je největší a nejzachovalejší římský akvadukt, jeden z divů antického světa. Překlenuje mostní konstrukcí údolí řeky Gard mezi Nîmes a Avignonem. Byl postaven v 1. století př. n. l. k zásobování římského města Nemausus (dnešní Nîmes) pramenitou vodou zachycovanou poblíž Uzès.
MAPA: Město Nimes v jižní Francii
VIDEO: Město Nimes
Zdroj obrázku: Freeimages.com
[…] divadlo z dob císaře Augusta. Zajímavým zážitkem je i návštěva míst Aix-en-Province a Nimes. Symbolem Provensálska je vrch Mont Ventoux, na jeho úpatí najdete jeden z nejsilnějších […]