Sýrie – krásná země, která umí šokovat



Ohodnoťte článek, budeme rádi: 

syrieV turistických příručkách, časopisech, a na různých cestovatelských portálech je Orient, čili i Sýrie velmi populárním, slibným a lákavým tématem. Co však zůstává v pozadí, je tamní venkov … Štípnutí štírem, měděné henové plameny nakreslené do vlasů, písek v mobilu, suvenýry a pohlednice. Otisky Sýrie, které po čase chtě nechtě vyblednou, ztratí intenzitu. Co však navždy zůstane, je vzpomínka na slunce, kulaté a horké jako placka arabského chleba právě vytažená z pece, které zapadalo tak blízko od vás, že jste ho mohli chytit do dlaně. Na probouzení v bílém náručí moskytiéry s ústy plnými všudypřítomné hlíny a písku, kdesi na hranici mezi dvěma nekonečny.

Když se vzduch dá kousat

Venkov v Sýrii je svět sám o sobě prazvláštní a tajemný, ve kterém žijí lidé pro mnohé téměř neviditelní. Zlaté pole, které v okamžiku mohou zpustošit požáry, písečné bouře, které dokáží pořádně znepříjemnit snídaně pod širým nebem, jedovatí hadi, pavouci a štíři číhající v temných zákoutích, vystupující pahorky archeologicky zajímavých destinací, stáda ovcí a skupinky beduínů, kteří si občas rozloží stan hned vedle a stanou se tak neočekávanými sousedy … To vše je na předním východě součástí života nejen místních venkovanů, ale i těch archeologů, kteří se zde rozhodnou strávit několik týdnů v plném pracovním nasazení, horku, a bez pořádného kontaktu s „mateřskou planetou“. Pak nezbývá, jen si na hlavu nasadit arabský šátek, a ve snaze odhalit a pochopit minulost nezapomenout na to, že se musíme naučit chápat a přijmout i realitu, která nás v takovémto světě obklopuje tady a teď, a překonat kulturní šok, který je nezbytnou součástí takového pobytu.

Když je dřevo nad zlato

Jednou z charakteristických rysů lidí žijících na území severní Mezopotámie byl již odedávna jistý velmi specifický typ praktického přístupu k životu a přírodním zdrojům. Obyvatelé syrského venkova, se kterým jsem se měla tu čest alespoň zběžně seznámit, v tomto směru nejsou výjimkou. Tak se může stát, že vaše káva byla uvařena na ohýnku z oslího trusu, který vysušený slouží jako vynikající palivo, nebo v horším případě na hořících PET lahvích a plastových sáčcích. Na první pohled děsivé, ale v zemi, kde široko daleko neroste nic vyšší než obilí, je to docela pochopitelné. Dřevo a kámen jsou vzácné, základním stavebním materiálem je zde již od pradávna hlína, jejíž zde byl vždy dostatek. Z hlíny postavené domy se po opuštění velmi rychle rozpadají, a za několik let, či dekád by v takovém „Ghost Town“ mohli začít kopat archeologové. Materiál se často rozebírá a používá pro další stavby.

syrie2

Jak se bydlí v Sýrii

Domy bývají zařízeny skromně, gauč a kuchyňský stůl byste tu hledali marně – sedí se pohodlně na kobercích a polštářích na zemi, kde se i servírují hostiny – stačí rozprostřít ubrus. Na stěnách najdete zarámované verše z Koránu napsáno nádhernou kaligrafií, nebo fotografie členů rodiny, kalendář, či portrét prezidenta. Je samozřejmostí, že téměř každý má televizi, která je odznakem luxusu, a na dvorech nechybí obrovské satelity, za jejichž velikost by nestyděla ani NASA. Místnosti mají pouze malá nebo žádná okna, a to pro potřebu velmi žádaného chládku. V místnostech se ale jejich obyvatelé nezdržují často, většinu času tráví pod širým nebem, v práci, nebo na centrálním dvoře, který dominuje každému sídlu. Zde bývají i vyložené velké postele na metr vysokých nohách, kde se spí v ochraně před škorpióny, kteří po nocích okupují interiéry.

Cukr s čajem, cizrna a lilek

Strava, kterou místní kuchyně poskytuje, by v podstatě potěšila chuťové buňky každého vegetariána. Hodně zeleniny a ovoce včetně obrovských, šťavnatých melounů, rozličné druhy sýrů a másla z kozího a ovčího mléka. Maso zřídka, většinou během speciálních příležitostí.

Typickými přísadami je cizrna (římský hrách) používaný například pro přípravu známé pasty se zavádějícím názvem hummus, koření kardamom, ale i na několik způsobů připravované lilky a plod ibišku – tobolkovitá bami (okra). Základní potravinou je arabský chléb, který pro náš archeologický tým každodenně pekla žena z místní vesnice. Voda se ze zdravotních a hygienických důvodů doporučuje pít balená, v nápojovém menu však nechybí pivo a extrémně sladká limonáda. Energii rychle dodá káva nebo silný černý čaj, který se tu pije velmi silný a sladký z malých skleniček, které jsou do poloviny naplněné cukrem.

muz-syrie

Doprava v sýrii – Osel, motorka A pohřebák

Doprava byla v Sýrii kromě nepořádku jednou z prvních věcí, které mě dokázali šokovat. Auta jezdící na principu organizovaného chaosu a řidiči, kteří se předhánějí v troubení, aby každý věděl, kdo je na cestě pánem. Na vesnici je ale situace klidnější, auto potřebujete kvůli každodenní přepravě vybavení a pracovníků do lokality, proto vám stačí odkrytý náklaďák, na který se jakoby zázrakem vejdou dva kolečka, tři kanystry s pitnou vodou, tucet lopat, a nebezpečné množství lopatek, štětců, špachtlí, věder, a v neposlední řadě i igelitových sáčků, pytlů a kyblů. Teprve když je tento vratký náklad v autě, může naskakovat lidská posádka. Cesta je pak úžasnou zkouškou smyslu pro rovnováhu a schopnosti poskládat si nohy tak, abyste v cíli dokázali vystoupit.

Do města se pronajímá auto jiného typu, takzvaný pohřebák, alias dodávka se supící klimatizací, dekoracemi ve stylu oblíbeného fotbalového týmu, a cinkajícími amulety na zpětném zrcátku. Neodmyslitelnou součástí každé jízdy je nahlas, ideálně na plné pecky puštěná hudba. Troubení je samozřejmostí. Dalším neobvyklým a tradičním způsobem dopravy je plně naložený oslík, který podle vesničanů kromě nemalého nákladu unese ještě i několik osob. Zvíře samotné má na to pravděpodobně jiný názor. Oblíbené jsou i motorky, které jsou někdy podobně obtěžkané jako chudák osel.

Faux pas v Sýrii

Žijeme ve světě, který se mění a otevírá. Cestujeme, bloudíme, navštěvujeme. Téměř každodenně přicházíme do kontaktu s lidmi odlišnými než jsme my sami, kteří pocházejí z úplně jiných světů a jejich jazyky, přesvědčení a zvyklosti jsou pro nás často něčím novým a neznámým. Jiný kraj, jiný mrav, říká se. O Orientě to platí (minimálně) dvojnásobně. Jako cizince vás tu skutečně rychle odhalí, v taxíku od vás budou žádat vyšší částku, na ulici vás překvapí zdvižením obočí, a budete působit jako magnet na děti žádajících finanční „bakšiš“ za to, že vám téměř násilím (pokud se dostatečně nebráníte) „pomohou“ se zavazadly.

Na konzervativním venkově budete také velmi nápadní, například když při hostině odmítnete pochutnat si na beraní hlavě servírované včetně mozku a očí, nebo když jako muž při návštěvě zabloudíte do harému-části domu vyhrazené výlučně pro ženy (z arabského hrm, což znamená zakázat, zbavit). I při neznalosti určitých pravidel se můžete dostat do skutečně nepříjemných situací. V islámském světě byste například neměli nosit příliš vyzývavé oblečení, což platí nejen pro ženy, konzumovat na veřejnosti alkohol, chovat se nepřiměřeně během ramadánu, nebo (pokud jste muž) podat ruku ženě. Bezpečná je i určitá opatrnost při volbě některých konverzačních témat, jako je náboženství nebo politika. Nemluvě o tom, jaký pozor si musíte dávat, pokud jste nedejbože levák, a vesele zacházíte rukou, kterou se podle místních utírá zadek, a proto je nečistá.

Pár faktů o Sýrii

Sýrie, oficiálním názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty. Hlavní město je Damašek. Zemí protéká řeka Eufrat a částečně i hraniční Tigris. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s Tureckem (822 km), na východě s Irákem (605 km), na jihu s Jordánskem (375 km). S Izraelem (76 km) pak sousedí na jihozápadě a s Libanonem (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá Středozemní moře. Dle odhadů z roku 2010 zde žije 22,5 milionu obyvatel. Velkou část obyvatelstva představují sunnité, existuje zde ale i významná ší’itská menšina, především alavitů, jejichž příslušníci mají v rámci státu dominantní postavení. Nacházejí se zde také různé křesťanské církve a malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu, existuje zde také významná menšina Kurdů.

Damašek

Damašek

Mafi Muskieho

Myslím, že není netřeba zdůrazňovat, jak moc odlišný je život v oblasti, která kdysi byla součástí bájné Mezopotámie, po jejímž dávno-pradávno kráčeli bohové, kde se psalo klínovým písmem na hliněné tabulky, a kde se zrodila civilizace. Přizpůsobit se je těžké, nejde to okamžitě, chce to velkou dávku tolerance a času. V úsměvem a věčným výrokem „Mafi Muskieho“ (No problem!) Se však vždy dají překlenout i ty nejbizarnější mosty.

Válka v Sýrii

Aktuálně (rok 2013) je Sýrie velmi spustošena válkou. Je škoda, že tak nádherná země se dostala do válečného stavu.

VIDEO: Pár fotek ze Sýrie

Zdroj obrázku: SXC.hu

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Bez komentáře u článku “Sýrie – krásná země, která umí šokovat”

  1. […] který prosytí vzduch. Kdysi tudy vedly obchodní cesty z Arábie a kadidlo putovalo na sever do Sýrie či do dnešního Turecka. Jeho vůně připomíná tato téměř zapomenuté časy. Beduínské […]

Zanechat komentář ke článku

Zpráva


Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.