Wadi Rum: Nejhezčí jordánská poušť



Ohodnoťte článek, budeme rádi: 

Představa o Jordánsku jako o pouštní krajině není zcela na místě. Sever a jih jsou jako dva světy. Zatímco ten severní je plný zeleně, kopců a údolí, jih patří nehostinné zemi, v níž se objeví skvost v podobě Wadi Rum – nejbarevnější pouště celého Blízkého Východu.

wadi-jordansko

První záblesky pouště

Když se řekne Jordánsko, každý si hned představí krásnou Petru ukrytou mezi kopci Mojžíšova údolí se světoznámým obrázkem Pokladnice. Země, které vládne král Abdulláh II. Jordánsko však dokáže nabídnout rozhodně víc. Nepatří k největším, a tak to nikam netrvá příliš daleko, což je při cestování obrovskou výhodou. Necelé dvě hodiny jízdy na jih směrem k přímořské Aqaba z městečka Wadi Musa, které je vstupní branou do Petry, se rozprostírá království písku. Země kolem je kouzelná. Z prašných kamenitých rovin vyrůstají kopce. Některé jsou zašpičatělé, ostré, jiné zase jakoby seříznuté připomínají stolové hory. Život tu zdánlivě není, ale to je jen první dojem, protože sem tam se objeví malá vesnice s několika domy, kozami a stádem velbloudů. Objeví se první pískové duny a člověk ví, že je již velmi blízko. Z hlavní silnice se najednou odvíjí cesta hlouběji do vnitrozemí. Až ta vede k městečku Rum, odkud se vyráží na výlety do pouště. Cestu kopírují úzké kolejnice, které slouží k přepravě fosfátů. Pokud projde vlak, domácí neváhají odstavit svá auta a tuto zajímavost si zvěčnit fotoaparáty či mobilními telefony. Přece jen – vlak v poušti není každodenní záležitostí.

Za městečkem Rum

Poušť Wadi Rum a výlety mají dnes pod palcem Beduíni z kmene Zálabí. Jsou potomci beduínských nomádů, kteří před tisíci let přešly do těchto oblastí z Jemenu či Saúdské Arábie. Dnes je Jordánsko a oblast Wadi Rum místem, které volají domů. Svůj původní život vyměnili za moderní svět a většina z nich dnes pracuje v turismu. Návštěvnické centrum je první místem, kam se člověk toužící po zážitcích na poušti dostane. Parkují zde džípy, auta, mikrobusy turistů, ale sem – tam kolem projde i vznešený koráb pouště. Pobíhají tu mladí Beduíni a zdá se, že mají skutečně všechno pod palcem. Zde na začátku Wadi Rum stojí skála s příznačným názvem Sedm pilířů moudrosti. Připomíná kamenné prsty natažené k nebi a její jméno je dědictvím TELawrenca, který je v západním světě známější spíše jako Lawrence z Arábie. Pojmenoval tak svou knihu a její název se zde zdomácněl natolik, že i místní Beduíni ho používají a postupně zapomínají na původní jména.

Poušť Wadi Rum

Poušť Wadi Rum

Městečko RUm

Městečko Rum vypadá jako shluk betonových budov. Žije v něm několik stovek lidí. Prochází jím jedna hlavní cesta, která se rozvětví jako košatý strom, aby se její natažené ruky dostaly ke každému domu. Sedím vzadu na korbě džípu a ten se neustále natřásá. Moderní Beduíni zde však mají vše co potřebují. Malé obchůdky s potravinami či věcmi do domácnosti, čajovnu bez níž by v těchto částech světa lidé téměř nepřežily a dokonce tu je i škola pro malé děti. Vyučování právě končí a několik dětí vyběhne v uniformách přímo na cestu. Zvíří se prach, na chvilku zastaví a pak se rozběhnou a ztratí se v uličkách. Až za městečkem se otevírá nádherná krajina. Písková, promíchaná s kameny, posetá kopci často bizarních tvarů – země plná příběhů. Asi kilometr od městečka kráčí směrem domů tucet lidí v zástupu. Vracejí se po několika dnech z pouště. I to se zde dá zažít. Na vlastní kůži zkusit život na poušti, šlapat dlouhé kilometry, spát pod hvězdami a sbírat zážitky.

Čaj pod pramenem

Stačí pár kilometrů po prašné cestě, kolem níž vyrostly pořádně ostré štíty kopců a objeví se z ničeho nic velký opuštěný košatý strom, jaký zvykne růst sám na zelené louce nedaleko lesa. Kolem jsou napadané skály a mezi hnědými kameny se ve výšce několika metrů zaleskne zeleň. „To místo nazýváme Lawrence pramen“ říká beduínský řidič džípu a ukazuje na netypicky zelené místo. Zde pod skalami natáhli Beduíni svůj velký stan, kde několik z nich sedí či leží a ukrývá se před sluncem. Chlapci vaří čaj na uhlících a několika větvičkách a následně ho nalévají každému do malého pohárku. Chutná výborně, protože ho vylepšují bylinkami či dokonce pouštní mátou. Ta je aromatičtější a silnější než obyčejná máta a po ponoření do konvice čaje ním horký nápoj velmi příjemně nasákne. Často používají také šalvěj a na dokreslení pohodové atmosféry postaví na rozžhavený uhlík malý kousek jemenského kadidla, který prosytí vzduch. Kdysi tudy vedly obchodní cesty z Arábie a kadidlo putovalo na sever do Sýrie či do dnešního Turecka. Jeho vůně připomíná tato téměř zapomenuté časy. Beduínské ženy se snaží prodat několik ručních výrobků od náhrdelníků, náramků až po náušnice, ale i tak si lidé nejčastěji odnášejí sáčky čaje. Vyšlapaných chodník vede k velké skále. Nikdo neví, kdy sem spadla, ale někdejší civilizace ji znali, protože dodnes je na ní vidno několik zajímavých petroglyfů. Znázorňují to, čím byli obklopeni každý den, a proto je do tvrdého kamene vysekaných několik velbloudů.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V úzkém kaňonu

Cestou k úzkému kaňonu al-Chazali se najednou objeví působivá, několik metrů vysoká písková duna. Barvy pouště se začínají naplno projevovat až zem připomíná paletu, kde si malíř míchá několik odstínů šedé, hnědé, oranžové až červené. Všude je písek, ale tu i tam z něj vyrůstají trsy trávy či nízké keře, které upoutají pozornost volně se pasoucích velbloudů. Obrovská písková duna se stala symbolem Wadi Rum, a tak se při ní zastaví skutečně každý. Chuť rozjet se až nahoru je obrovská, ale po chvíli člověk přijde na to, že běžet se tu nedá a s nohama zabořenýma místy až po kolena v písku je problematické i kráčení. Výhled odtud je fantastický. Poušť se rozbíhá do čtyř světových stran a naráží na skály připomínající rozteklý vosk. Příroda se tu opravdu vyšantila. Kdo by řekl, že ty maličké, téměř nepatrné zrnka písku spolu s větrem dokáží vytvarovat tak nádherné věci? Skály se sbíhají k sobě, ale jakýmsi nedopatřením nesplynuly, ale mezi sebou nechaly několik metrů široký kaňon. Místní mu říkají al-Chazali a pokud je venku pekelná horko, zde najdou stín, chladný vzduch a příjemné prostředí.

wadi3

Za stromem se vine kamenná cesta hlouběji a hlouběji do kaňonu a přestože má jen dvacet, možná třicet metrů je to fascinující místo. Kaňon by byl i delší, avšak zablokovaly ho obrovské balvany a ty určily, pokud mohou jít lidé. Některá místa jsou vyplněna vodou, až vznikla malé jezírka. Takový nález mohl beduínů či obchodníkům několikrát zachránit v minulosti život. Nic není na poušti vzácnější než voda a ta je zde ukryta. Stěny zdobí petroglyfy na více místech. Původně se myslelo, že patřili civilizaci Thamud z jižní Arábie, no další a další poznatky určují známých Nabatejců za umělců, kteří ztvárnili obrázky. Ti se podepsali pod Petru a patří tak k nejslavnější civilizaci v Jordánsku. Ve skalách jsou vyryty obrázky postav se vzpřímenýma rukama, kozorozi, zvířata, velbloudi nebo otisky chodidel. Najdeme i pár nápisů, ale jsou psány tak archaickou arabštinou, že i Beduíni s ní mají dnes problémy.

Beduínská idylka

Džípy za sebou nechávají dlouhou, zaprášenou stopu a chvíli trvá, než se prach usadí a země se uklidní. Petroglyfy jsou roztroušeny na poušti jakoby je někdo nabral do dlaně a jen tak z výšky hodil do dálky. U skal si Beduíni rozložili další stan. Přinesli několik tradičních věcí, vyzdobili ho a tráví tu čas dokud jsou sami. Před stanem stojí asi třicet velbloudů, které každého zájemce povozí po okolí. V dálce se z písku zvedá zašpičatělý kopec připomínající pyramidu. V této zemi zázraků by nebyl problém uvěřit fatě morganě. Na prahu pouště stojí skutečný, moderní kemp, kde člověk může strávit noc. Stany jsou vybaveny jako jednoduché ale vkusné hotelové pokoje a nedaleko ohniště se zvedá vůně beduínských pokrmů. Večer, když přikryje Wadi Rum noční obloha, Beduíni se smějí, že žijí v „milión hvězdičkovém“ hotelu. Na grilu se otáčí kus jehněčího, rytmické údery bubnů se ztrácejí v dálce a obláčky kouře z vodní dýmky stoupají k černému nebi. Beduínská idylka představuje zážitek na celý život.

VIDEO: Poušt Wadi Rum

Zdroj fotografií: SXC.hu

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva


Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.