Bologna je hlavní město regionu Emilia – Romagna a provincie Bologna. Toto starobylé univerzitní město je každoročně cílem mnoha turistů a i v současnosti rovněž cílem mnoha studentů, kteří Bologni dodávají kulturní bohatství.
Bologna la Rossa – Bologna la Dotta – Bologna La Grassa
Bologna la Rossa, „červená“, říká ten, kdo myslí na cihlové střechy, na barvu domů, ale také na to, že toto město bylo více než 50 let pod nadvládou levičáků. La Dotta, „vzdělaná“, její přezdívají ti, na koho učené město zapůsobilo svou univerzitou založenou v roce 1088, která se řadí mezi nejstarší na světě. Kdo však obrátí svůj zrak k nebi a zašeptá La Grassa, „tlustá“, vzpomíná na boloňský salám, protože právě zde vznikla mortadella, případně na vepřovou pečeni, dršťky a v neposlední řadě i na omáčku z mletého masa, která je po celém světě známá jako „Boloňská“. Ta je oblíbená především k těstovinám. Těstoviny Bolognese jsou známým pokrmem na celém světě.
Bologna a její historie
Dokonce i v umělecky velmi bohatém severní Itálii zajímá Bologna zvláštní postavení, protože s výjimkou Benátek se žádné jiné město nemůže pochlubit tak celistvou středověkou podobou. Více než 35 km dlouhé arkádové chodby z 15. století představují originální způsob řešení tehdejší bytové tísně. Před fasády stávajících domů se přistavěla jakási druhá řada domů, využívaná v horní části jako obytný prostor pro studenty a obchodníky, v dolní pak jako chodba. Bolognu, která je dnes hlavním městem provincie Emilia Romagna, založili v 6. století př. n. l. pod názvem Felsina. O 400 let později vznikla na tomto místě římská kolonie Bononia, která si díky své poloze na cestě zvané Via Emilia rychle získala strategický význam. Po tom, co Bolognu ovládli Byzantinci a Langobardi, město získalo v roce 1249 nezávislost po vítězství nad Štaufami v bitvě u Fossalta. V roce 1506 se Bologna musela podrobit vládě církevního státu. Od roku 1806 město patří do sjednocené Itálie a je proslulé svou pokrokovou politikou.
Zajímavá místa v Bologni
Není těžké uhodnout, kde leží centrum města, protože od rána do večera zaplněné náměstí Piazza Maggiore je grandiózním jevištním obrazem dějin. Vedle Palazzo Communale, radnice, Palazzo Podesta, Palazzo de nóta a Archeologického muzea stojí Palazzo Re Enzo, ve kterém byl po bitvě u Fossalta po 23 let držen král Enzo ze Sardinie. Všechny boloňské stavby ovlivnila historie, stejně jako obě věže, které se hrdě tyčí nad střechami domů. V časech, kdy v Bologni pobýval básník Dante, zde bylo více než stovky těchto tzv. Rodových věží známých rodin. Dnes je známá především věž Asinelli, která nabízí jedinečnou vyhlídku na město. Nepočítáme impozantní Piazza Maggiore, podoba města Bologna umírněná a vyvážená. Namísto prostorných staveb zde převažují menší paláce lemované arkádami, jak můžeme vidět např. na Strada Maggiore. Mezi kostely vynikají bazilika sv. Štěpána a sv. Dominika, které jsou zasvěcené patronem města a chrám Santo Stefano – napodobenina svatých míst v Jeruzalémě.
Zvláštní zážitek nabízí procházka ke kostelu s názvem Santa Saluta. V délce 3,6 km k němu stoupá arkádová chodba, která končí před kostelem s obrazem Madony. Pravděpodobně kvůli tomuto obrazu byla postavena sloupová chodba. Bologna je také město básníků a filmařů. Žili zde Dante, Bocaccio, Petrarca, Erasmus Rotterdamský, ale také Umberto Eco. Přímo z Bologni nebo z oblasti Emilia Romagna pocházejí takoví velikáni jako režiséři Pasolini, Fellini, Antonioni a Bertolucci. Bolognu si za svůj domov zvolil také skladatel Rossini, který miloval dobré jídlo stejně náruživě jako hudbu. Kromě toho se návštěvník může vydat i do spleti starobylých uliček, kde pod arkádami nalezne ty nejmalebnější obchůdky se šunkou a párky, sýrem a bylinkami, s likéry a vínem. Na večeři je možné se zastavit v některé z mnoha hospůdek ačkoli na Via Pratello a vychutnávat vše, co přichází na stůl ve městě, které se svým pomalým požitkářstvím brání západnímu uspěchanému občerstvení.
Boloňská univerzita
Velkému zájmu návštěvníků se těší boloňská univerzita – Alma Mater Studiorum Università di Bologna. Byla založena v r. 1088 a je nejstarší v Evropě. Za zakladatele se považuje Irnerius, italský právník. Díky němu se stalo právo samostatnou disciplínou. Italský mnich Johan Gratian založil studia kanonického práva. V 13. stol. se vyučuje v Bologni i matematika, astronomie, filozofie, logika, rétorika a gramatika. Boloňská univerzita zpočátku neměla centralizované sídlo, vyučovalo se na různých místech ve městě, někdy u samotných učitelů doma, nebo v pronajatých budovách. Studenti si sami vybírali i platili své učitele, od 13. stol. učitelé měli fixní platy. Prvním stálým sídlem byl Palazzo dell’Archiginnasio. Byl postaven v r. 1563 s cílem spojit všechny právnické školy (občanské i církevní právo), přírodovědecké i humanitní. Na stavební práce podle projektů boloňského architekta Antonio Morandiho dohlížel papežský legát Pier Donato Cesi. V renesančním paláci rozsáhlá knihovna i vnitřní dvůr jsou ozdobeny rodovými znaky studentů a profesorů.
V r. 1803 se novým sídlem univerzity stalo Palazzo Poggi hlavní budova dodnes. Již od r. 1714 bylo sídlem Vědeckého institutu, od r. 1803 zde kromě rektorátu sídlí i různé univerzitní muzea (anatomické, astronomické, zoologické a další). Mezi její absolventy patřily mnohé známé osobnosti, například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Mikuláš Koperník. Studoval zde právo i Torquato Tasso. Erasmus Rotterdamský se zde zdržel 1 rok. Pro zajímavost, autor díla Jméno růže, Umberto Eco v r. 1971 se stal na boloňské univerzitě profesorem semiotiky. Boloňská univerzita byla a je stále lákadlem studentů, kterých zde studuje přibližně 100.000 na 23 fakultách z různých zemí světa.
MAPA: Město Bologna
VIDEO: O Bologni
VIDEO: Kam se vydat v Bologni?
Zdroj obrázků: SXC.hu
[…] TIP: Víte, že univerzitním městem je i Bologna? […]