Mljet – zelený ostrov
Díky bohaté vegetaci, především v oblasti národního parku, je Mljet označován jako „zelený ostrov“. Dnes zde roste pět různých typů lesa, které formují především borovicové a dubové porosty. V oblasti Mljetský jezer se lesy spouští k samému pobřeží a vytvářejí pocit nedotčené přírody. Na skalnatých pobřežích i ve vnitrozemí ostrova rostou mediteránní rostliny. Největší zásluhu na tom, že zde i dnes roste dokonce pět různých typů lesa mají však benediktinský mniši, kteří se jako staletí feudální vlastníci ostrova Mljet o tento ostrov vzorně starali, a až do konce 18. století přísně zakazovali osidlování jeho západní části, která je dnes většinou součástí národního parku.
Pozůstatky středomořského pralesa, původního lesa korkového dubu a borovice černé, jsou však dnes i zde přítomné jen ve zlomcích a nejlépe zachované jsou nízké lesní porosty v části Velika dolina. Na dalších místech je les částečně nahrazen houštím, divokými olivami, rohovníky, křovitým porostem na kamenném podloží a prostornými lesy rychle se šířící alpské borovice, která časem převzala vládu nad citlivějšími rostlinnými druhy.
Ostrov bez hadů
Specifikem pro tento ostrov je nepřítomnost jedovatých hadů. Ti byli vyhubeni indickým zvířetem promyka mungo, který sem byl za tím účelem dovezen. V lesích pobíhají jeleni a také divoká prasata. Na sluncem ozářených skalách se často vyskytují ještěrky. Nepřístupné skalní stěny i bohaté lesy jsou stanovištěm mnoha druhů ptáků. Moře je bohaté na ryby i další mořské živočichy. V podmořských jeskyních se donedávna vyskytoval středomořský tuleň (sredozemna medvjedica), kterému se zde také říká mořský člověk (morski čovik). Milovníci přírody doufají, že se tento dnes nejzranitelnější živočišný druh Středomoří znovu vrátí.
Slavný francouzský oceánograf Jacques Cousteau, který se zde potápěl před čtyřiceti lety, prohlásil, že je zdejší voda jednou z nejčistších na světě.
Mljet a trocha mytologie
Podle legendy je Mljet právě tím ostrovem Ogýggia, na jehož skaliskách ztroskotal Homérův hrdina Odysseus a nedobrovolně zde sedm let pobyl u nymfy Kalypsó. Jiná legenda, o ztroskotání sv. Pavla na cestě do Říma a uštknutí hadem, se váže k ostrovu s řeckým názvem Melita, za který se dnes považuje Malta. Stejně se však jmenoval i Mljet, a proto se obyvatelé nevzdávají myšlenky, že to byl právě jejich ostrov.
Nejvyšší vrchol ostrova velja Grad (513 m) se tyčí ve střední části ostrova. Středomořský kras vytváří četná podzemní stanoviště – uzavřené i polootevřené jeskyně, jámy, závrty a tzv Blatiny, jezera se slanou vodou propojené s mořem, které v některých obdobích vysychají. Proslulá Odysseova jeskyně (Odisejeva spilja) leží ve skalnatém pobřežním terénu jižně od obce Babino Polje, správního střediska ostrova. Jeskyně Movriča se pyšní více než kilometrovou délkou.
Národní park Mljet
Národní park Mljet byl vyhlášen v roce 1960 a zahrnuje západní část ostrova. Hlavním důvodem vyhlášení národního parku je výjimečně členité pobřeží, jakož i bohatý rostlinný svět, hlavně zalesnění. Z jižní strany ostrova se moře téměř neviditelnou úžinou prodírá do ostrova a vytváří tak jezero pojmenované Veliko jezero, a dále přes ještě menší úžinu jezero – Malo jezero. I když je voda slaná, považujeme je za jezera. Bohaté jsou především na různé druhy škeblí (slávky, ústřice a jiné), stejně bohatý plankton jezer byl předmětem mnoha vědeckých výzkumů.
V jižní části jezera Veliko jezero je ostrůvek Panny Marie s dřevěným benediktinským klášterem a kostelíkem z 12. století. Dnešní stavba kláštera je dvoupatrová renesanční stavba ze dvou stran obklopená dvořištěm. V jihovýchodním koutě je vybudovaná obranná věž, ale nakonec všechny stavby na ostrově (včetně kostelíka) plní obrannou roli. Dnes se v komplexu kláštera nachází restaurace, kterou se každopádně vyplatí navštívit.
Na ostrov Mljet se můžete dostat trajektem z Dubrovníku, jakož i mnoha turistickými výletními loděmi z míst jako Hvar, Brač, Makarská a Pelješce, které většinou přistávají v přístavu Pomena. Návštěvníci zde mohou dokonale nasytit moře a slunce, jakož i vychutnávat procházku na vrch Montokuc, odkud je krásný výhled na celý národní park.
Romantika v jezeře plném hvězd
Po chorvatském národním parku Mljet se můžete pohybovat pouze pěšky, maximálně na kole. Právě proto si užijete v naší uspěchané době neuvěřitelný klid, pohodu, a pokud se Vám podaří být na ostrově přes noc, i ticho, které Vás okouzlí – možná i vyděsí. Ale nic se nebojte a zkuste využít příležitosti k romantickému nočnímu koupání v jezeře plném hvězd. Ani na chvíli nezapochybujete, že právě tento kout země mohl být inspirací pro Homéra při tvorbě příběhu o Odysseovi a krásné nymfě Kalipso. Tento ostrov je opravdu božský.
MAPA: Ostrov Mljet
VIDEO: Zelený ostrov Mljet
Zdroj obrázku: Wikipedia.org