Attika – nejdůležitější oblast Řecka

Nejdůležitější oblastí Řecka je Attika. Leží zde hlavní město Řecka Athinai (Athény), které mají přes 3 miliony obyvatel. Najdete zde mnoho významných historických památek.

Attika a co tam navštívit

Akropolis

Akropolis je kultovní centrum starověkých Athén. Prohlídka Akropole, „Horního města“, nejdůležitější a odevšad viditelné památky, zabere asi 3 hodiny. Hlavní vstup na Akropoli vede od západu po schodech do Propylejí, což je členitá vstupní budova se sloupy a pěti branami. U jižní hrany plošiny je především hlavní chrám Athény – Parthenon, v jihozápadním rohu zbytky chrámu Athény Niké, Eleusinionu, svatyně Artemis Braurionia a Chalkotéky. U severní hrany plošiny stojí druhý největší chrám – Erechtheion – a zbytky dalších staveb: Pandroseion, Arreforion, oltáře Athény a svatyně Dia Poliea. Mezi Parthenonem a Erechtheionem stával Starý chrám a v jihovýchodním rohu plošiny Pandion.

Osmiboká Věž větrů

Věž větrů se nachází v Athénách. Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – je jich tam osm na každé stěně jedny. Vodní hodiny stály ve věží a sama věž sloužila jako sluneční hodny. Tato 12 metrů vysoká osmiboká stavba o průměru 8 metrů má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.

Chrám bohyně Niké

Chrám bohyně Niké je půvabný malý chrám s jónskými sloupy z roku 425 před naším letopočtem. Čtyřúhelníkový prostor, v němž kdysi stála socha bohyně, přechází na východní i západní straně v předsíňky, vždy se čtyřmi sloupy v průčelí. Takovým výklenkům se dodnes říká nika a řada z nás má tyto výklenky i doma.
Chrám bohyně Niké zdobilo 32 reliéfů, mezi nimi skulptura zobrazující bohyni rozvazující si sandál – ta je toho času v muzeu na Akropoli. Přímo naproti východnímu sloupovému průčelí chrámu uvidíte ve zdivu Akropole zbytky mykénského opevnění ze třetí čtvrtiny 2. tisíciletí před naším letopočtem.

Parthenón

Nejdokonalejší stavba antického umění je i dnes imponujícím objektem. Po porážce perských vojsk se hrdé Athény staly centrem vzdělanosti a umění tehdejšího Řecka. Státní pokladna byla plná příspěvků od spojenců. Tehdy Perikles vydal příkaz k velmi nákladný projekt.

Šlo o přestavbu původního dřevěného chrámu bohyně Athény Parthenos – ochránkyně města. Stavba začala v 5. stol. před n. l.. Chrám měl délku 69,5 metrů a byl široký 30,5 metru. Obyčejně byly řecké chrámy postaveny s pravoúhlým půdorysem. Na východní straně se nacházely sochy ochranného božstva s obětními oltáři. Velké chrámy jako Parthenón byly obklopené sloupovím, které podpíralo dřevěnou střechu chrámu.

Kolem Parthenónu bylo 46 mramorových sloupů postavených v dórském slohu. Každý sloup byl kanelovaný (tzn. Opatřen podélnými rýhami). Architekt Iktínos byl mistrem perspektivy. Přestože chrám vypadá jednoduše, každý schod i každá rýha má své určení a je přesně přepočítána, aby působila mohutně a elegantně při pohledu zdola nahoru. Řecké chrámy nebyly, jak by se mohlo zdát dnes, původně čistě mramorové barvy. Mramor byl natřený zlatem nebo červenými barvami. Dnes zbarvení chrámu neprospívá athénský smog.

Marathon

V Attice leží také známý Marathon – místo proslulé bitvy z roku 490 př. Kr., která dala jméno maratonskému běhu (mohyla).

Hadriánova knihovna

Hadriánova knihovna se nachází blízko čtvrti Monastiráki, přesněji mezi ulicemi Areos a Aiolou. Vedle Hadriánovy knihovny stojí Kyriatópoulovo muzeum lidové keramiky. Ze starověké nádherné a velké stavby je dnes pouze malé torzo. Z tehdejší knihovny zbylo pouze několik korintských sloupů, které dodnes stojí a upomínají na tehdejší velkou pověst celého města jako kolébky evropské civilizace.

Historie této knihovny sahá do let, kdy Římskou říši spravoval a vládl císař Hadrianus, což bylo přesněji v letech 117-138 našeho letopočtu. Jednalo se v té době o velmi nákladnou a velkolepou stavbu. Podle archeologických vykopávek se stavba rozkládala na půdoryse 120×87 metrů a měla několik podlaží. Z historických dokumentů víme, že knihovna měla velký knihovní sál s výklenky pro ukládání a shromažďování papyrových svitků a několik dalším menších prostor. Celá budova měla až 100 mramorových sloupů, takže se muselo jednat o úctyhodnou stavbu. Podle některých dalších historických dokumentů se ještě dozvídáme, že knihovna rovněž sloužila jako helenistická akademie a dokonce jako zápasiště a lázně. Byla to tedy víceúčelová budova.

Dionýsovo divadlo

V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze svahu kopce. Pojalo až 17000 diváků. Poté zde byly zbudovány dřevěné lavice a ty byly v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu.

Propylaje

Propylaje, to je předbraní a mohutná vstupní síň, kterou postavil mezi roky 437 – 432 před naším letopočtem architekt Mnésiklés. Tvoří je zeď s pěti vchody a s prostornou síní na vnější straně a s obdobným, ale méně hlubokým prostorem na straně vnitřní. Severní křídlo bylo navíc rozšířeno o další prostory, v nichž byla umístěna pinakotéka (obrazárna). Její interiér byl vyzdoben tabulovými malbami a freskami zachycujícími různé výjevy z historie Athén. Za tureckého panství bylo v Propylajích umístěno skladiště střelného prachu. Kolem roku 1650 zapálil budovu blesk a část Propylají rozmetal. Další škody stavba utrpěla za benátského ostřelování v roce 1687.

Oblast Atikka skýtá stovky zajímavých míst. Vydejte se tam!

MAPA: Acropolis v Řecku

 

VIDEO: Acropolis, Parthenon

Zdroj obrázků: Freeimages.com

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost