Obyvatelé na každém ostrově vám oznámí, že právě ten jejich je nejkrásnější v souostroví, které se vynořilo z Egejského moře v pomyslném tvaru kruhu kolem posvátného ostrova Délos. Ostatně, název Kyklady je odvozen od řeckého slova cyclos (kruh). A Milos, Ios a Mykonos jsou v tomto kruhu nepřehlédnutelné.
Oslnivě bílé domy, křivolaké dlážděné uličky, kostely s modrými kopulemi, větrné mlýny na návrších, rozmanité pláže – to jsou Kyklady. Správní a obchodní středisko Kyklád je Syros, jeden z mála ostrovů, kde turistika nehraje žádnou roli. Život na Kykládách se soutřeďuje převážně okolo přístavní zátoky, nad níž se prostírá vesnice neboli Chóra a nahoře se rýsuje pevnost. Od července do září foukají na ostrovech silné větry tzv. meltemi, které přinášejí úlevu od horka,ale způsobují leckdy chaos v jízdních řádech trajektů a potrápí i jachtaře.
Nejznámější z Kykladských ostrovů
Uvedeme zde několik ostrovů z Kykladského souostroví:
- Amorgos
- Andros
- Folegandros
- Ios
- Kea
- Milos
- Mykonos
- Naxos
- Paros
- Santorini
- Serifos
- Syros
- Tinos
- Kythnos
- Anafi
- Astypaléa
- Délos
- Sikinos
Ostrov Amorgos
Amorgos leží na východním konci Kyklad v Řecku, na starověké obchodní stezce. Staré názvy pro tento ostrov jsou Yperia a Melania (také Agoudouras), což je odkaz na načernalý strom podobný dubu, který pokrývá údolí Aegialis a používal se na valchování kůže. Ostrované věří v ochranu životního prostředí a kulturního dědictví, avšak stále podporují zodpovědnou turistiku pro ty, kteří chtějí objevit historický charakter ostrova.
Pro mnoho lidí znamená Amorgos lidi, cesty a rostliny; slunce, moře a kameny – nezastavěný ostrov vhodný spíše pro cestovatele než pro turisty. Je vhodný pro lidi, kteří si chtějí udělat čas na objevování staršího, původního způsobu života a prozkoumávat stavební styly a architekturu starých kamenných domů, stodol, kostelů (je jich zde 365)a kaplí (40).
Ostrov Andros
Jako by se tu zastavil čas. Horské vesničky. Údolí plná horských pramenů a květin. Starobylé hlavní město s úzkými uličkami a prostorným náměstím s nádhernými paláci. Andros, řecký ostrov se vším včetně krásného moře a úchvatných pláží. Je to druhý největší ostrov Kyklad, původně hornatý a zelený, skutečné osvěžení, které by bylo škoda minout.
Ostrov Folegandros
Mnoho lidí, zvláště výtvarníci a jiní umělci, o ostrovu Folegandros říká, že je dokonalý. Prý se nestačili divit jeho kráse. Folegandros je vcelku malý a hornatý. Hlavní město Chora je postaveno vysoko v horách. Vcelku živé město s mnoha restauracemi a bary. Trajekt staví v přístavu Karavostasis, odkud každou chvíli jede autobus do Chory. Ostrov má pouze asi 700 stálých obyvatel.
Milos je jedním z nejkrásnějších ostrovů celého Středomoří
Milos nejvíce proslavilo to, že se tu našel jeden z najchýrnejších příkladů helénistického umění, 203 cm vysoká mramorová socha Venuše či Afrodity. Její půvab ani na okamžik neruší to, že nemá ruce, o chybějícím podstavci ani nemluvě. Předpokládá se však, že v levé ruce držela jablko – symbol krásy, jak říkají řecké legendy. Objevil ji v roce 1820 rolník, který při obrábění pole narazil na jeskyni, v níž ležela Venuše ztělesňující bohyni lásky a krásy.
Do mramoru z nedalekého ostrova Paros ji v období mezi 130 a 100 lety před n. l. vytesal Alexander z Antiochie. Z ostrovu Milos se Venuše dostala do pařížského Louvru, kde si ročně prohlédne největší hvězdu jeho antických sbírek šest milionů lidí. Na Milosu zůstala jen kamenná deska, upozorňující turisty, kde se Venuše našla. A také její navlas věrná kopie v místním archeologickém muzeu. Ale ostrov nedal kultuře této planety pouze tuto legendární antickou sochu – celé patro Národního muzea v Aténách patří archeologickým památkám z ostrova Milos.
Slavnou historii ostrova Milos připomíná i římský amfiteátr a na stejném úbočí pod úchvatným městečkem Plaka i katakomby v Trypiti, které zde křesťané vyhloubili v prvních pěti stoletích naší éry. Sloužily náboženským obřadům a pohřbívali se tam i mrtví. V 200 metrů dlouhém labyrintu chodeb je v 291 hrobech pohřbeno až 2 tisíc lidí.
Rybářská vesnička Klima
Od těchto pochmurných míst leží, jen co by kamenem dohodil, sluncem a barvami ohřátá Klima, pitoreskní rybářská vesnička na samém pobřeží moře. Mezi domy připomínajícími malířské palety a mořem je pouze vari metrový chodník. Pestrobarevné rybářské domky mají syrmaty, jakési garáže pro čluny, které je chrání před vlnobitím. Tato místa patří mezi nejpřitažlivější na ostrově, o kterém se hovoří jako o jednom z nejkrásnějších v celém Středomoří.
Ostrov Milos má sopečný původ
Jenže za touto přímo pohádkovou architekturou Milosanů nezaostává ani přírodní architektura na opačné straně ostrova. Sopečná činnost, větry, slunce a déšť „vytesali“ v běloskvoucích skalách neuvěřitelné formace, jeskyně, tunely, rokle (pouze jeskynní komplex Sykia má 2 600 metrů). Scenérie v Sarakiniko mají punc měsíční krajiny a jsou lapidárnym důkazem, že ostrov vymodelovala sopka. Na geotermální činnost upozorňují horké prameny sirnaté vývěry.
Sopečný původ ostrova přinesl jeho obyvatelům bohatství v podobě těžby pemzy, síry, obsedianu, barytu, kaolinu, perlitu … Je zde největší bentonitový lom v Evropě. A tak domorodci nikdy netrpěli bídou, obchod s nerosty zde vzkvétal od nepaměti. Na ostrově se i dnes těží a hornictví zde zaměstnává tři čtvrtiny dospělých ostrovanů. Nemusí se proto spoléhat na turistiku, žádné velké hotelové komplexy zde nenajdete ani hlučné diskotéky pro rozmazlenou mládež Evropy.
Bujarý Mykonos
Pravým opakem je ostrov Mykonos, pro který se divoké párty, diskokluby a bujarý noční život staly hlavní komoditou turistického průmyslu. Mykonos navštíví ročně dva miliony hostů z celého světa (je zvlášť vyhledávanou destinací pro homosexuály), kteří se sem většinou přijdou odvázat v akustickém a vizuálním smogu techno a světelných efektů, v prostředí plném alkoholu, drog, tance, sexu.
Proslulá párty na pláži Super Paradise mě však zklamala, měl jsem pocit, že se sem sešla společnost, která celé léto snad ani neopouští tato místa třesoucí se od megadecibelov hudby. Je to odvar jiných diskoték ve Středomoří, poznamenal za mnou jeden Polák a odebral se k východu. Pro Mykonos je to však v krizi vydatný finanční zdroj a ostrov by zaručeně uvítal i to, kdyby se sem přišli bavit i všichni praví čerti-ďáblové, přiznal řecký průvodce. Jen aby se turistické mlýny kroutily, když už ty větrné, seřazené nad městem Mykonos, stojí.
Přestože Mykonos neoplývá zelení, je holý, kamenitý, větrný (volají ho i ostrov větru), přitahuje stále více návštěvníků. Na odiv je toho dost – oslnivě bílá půvabná typická kykladská architektura, řetěz písčitých pláží, staré větrné mlýny, stovky kostelíků a kaplí, nedaleký ostrov Délos se slavnou terasou mramorových lvů a dalšími památkami antiky v rozsáhlém archeologickém muzeu pod širým nebem.
Ostrov je nejkosmopolitnějším místem v Řecku. Zde se setkávají celebrity ze všech končin planety, hvězdy ze světa filmu, módy, hudby, sportu, významní politici. Pravá křižovatka mezinárodního jet-setu. Skvělé místo pro jachting, surfování i místo na postavení honosné vily. Domácí smetánka a tradičně bohatá klientela zpoza hranic to už dávno dobře ví.
Ostrov Ios
Ostrov Ios je ozdobou Kyklad. To, že zde údajně zemřel Homér, se v místním turistickém marketingu téměř nevyužívá. Koná se tu sice kulturní Homérův festival, je zde i menší hotel nesoucí jméno po slavném básníkovi a to je všechno. Žádná socha, ba ani na jeho hrobě není deska, prý ji ukradli …
Jednou mě po večeři do hotelu vezl sám starosta ioského hlavního města a já jsem se ho zeptal, proč tu nemají alespoň malou sochu slavného autora eposů Ilias a Odyssea. Snažím se o to, poslanci už mají v rukou návrh monumentální sochy, která by v přístavu vítala návštěvníky ostrova. Pár let však bude trvat, dokud ji osadíme, dodal s odvoláním na krizi. O tom, jakou podobu dostane, tady nikdo nepřemýšlí. Vždyť jak vypadal slepý Homér, neví nikdo a všechny jeho sochy, busty, portréty jsou vymyšlené. Vlastně každý z nás si může vymodelovat či nakreslit svůj „zaručeně pravý“ portrét Homéra.
Osud pravděpodobného autora nejstarší písemné památky starořecké mytologie je zahalen tajemstvím. O jeho životě se nedochovalo nic určitého. O rodiště Homéra se pře několik míst a také tvrzení, že zemřel na ostrově Ios – zde se narodila jeho matka – není jisté. Už tři století se pochybuje o tom, zda Homér vůbec žil.
Stál jsem u jeho hrobu na severní straně Iosu, ležícím na vyvýšenině zvané Plakatos. Na kamenném kopci tu leží hromada skal, ale mramorová deska s nápisem „Zde odpočívá božský Homér“, která zde podle bedekry měla být, na mohyle chyběla. Pohled na Egejské moře a vzdálené ostrovy však božský byl. Místo posledního odpočinku jedné z největších postav řeckých dějin, jejíž díly se začaly evropské kulturní a duchovní dějiny, by bylo vskutku důstojné i pro hrob kteréhokoliv boha z řecké mytologie. Podle čeho ho vlastně toto místo vybrali? Jen kvůli úžasnému výhledu? V každém případě to byl zvláštní pocit – stát při údajném hrobu geniálního Homéra, který možná ani nežil …
Pokud jste starší, máte rodinu a hledáte klidné místo, na Ios zapomeňte. Tento ostrov se natolik přizpůsobil konzumní turistice, že už sem skoro nemá cenu jezdit. Přesto Ios je hezký ostrov.
Ostrov Santorini
Nevelký ale půvabný sopečný ostrov Santorini se nachází na nejjižnějším konci Kyklad. Kontrast sytě modrého moře s rudou, hnědou a černou barvou strmých skal vytváří divoké a působivé scenérie, které jinde nanajdete. V roce 1450 př. n.l. došlo k mohutné erupci vulkánu, která zahájila přeměnu ostrova do dnešní podoby. Výbuch po němž zůstal kráter neboli kaldera, zvedl vysokou vlnu tsunami, která zpustošila mínojskou Krétu. Ostrůvky uprostřed kaldery Palaiá Kaméni a Nea Kaméni vznikly pozdější sopečnou činností v roce 197 před Kristem a tvoří je stále činné vulkány, které se probudily v první polovině 20.st. erupcemi menšího rozsahu. V roce 1956 postihlo Santorini velké zemětřesení, ale k očekávanému výbuchu sopky nedošlo. Přečtěte si o ostrově Santorini v tomto článku.
MAPA: Kykladské ostrovy
VIDEO: Ostrovy Řecka – Jižní Kyklady 1.část
VIDEO: Ostrovy Řecka – Jižní Kyklady 2.část
Zdroj obrázku: Freeimages.com