Knossos – pokud jste na Krétě, nevynechejte jeho návštěvu



Ohodnoťte článek, budeme rádi: 

knossos-palacNejvětším turistickým lákadlem Kréty jsou ruiny mohutného palácového komplexu Knóssos. To, že je pod nánosem hlíny ukryto něco významného, tušili lidé už dlouho. „Místní totiž při obdělávání svých políček často nacházeli šperky a různé úlomky,“ vysvětluje průvodce. „Koncem 19. století začal s vykopávkami krétský archeolog Mínos Kalokairinos. V té době ale ještě ostrov ovládali Turci, kteří mu další hledání zakázali.“

Knossos a jeho objevení

V roce 1893 přišel na Krétu britský archeolog Arthur John Evans, který se zajímal nejdříve o pečeti se zvláštními znaky, o kterých si myslel, že pocházeli z Kréty. V roce 1895 se mu podařilo za pomoci jednoho ze zakladatelů společnosti, která chtěla zřídit muzeum, odkoupit pozemek na plošině Kefala, ale až po vyhlášení autonomie Kréty 23. března 1900. Už po pěti dnech mohl Evans s určitostí říci, že to, co našel, bylo starší než Schliemannovy nálezy z Mykén. 13. dubna objevil tzv. Minoúv trůn.

Ze začátku pracovalo v oblasti 30 dělníků, později je Evans zaměstnával kolem sta. Za dva roky byl skoro celý palác odkrytý. Avšak během první světové války byly práce pozastaveny. Znovu se obnovily v roce 1922 a pokračovaly až do roku 1932. Kromě odkrytí ho Evans i částečně zrekonstruoval. Proto působí úplně jiným dojmem než ostatní paláce. Knosský palác postavili kolem roku 2000 před Kr. a dvakrát ho zničili přírodní katastrofy, po kterých byl zrekonstruován a zvětšen. A pak zmizel jako poslední z krétských paláců kolem roku 1400/1375 před Kr. při požáru. Německý archeolog Hans Georg Wunderlich vyslovil názor, že palác mohl být obrovským mauzoleem určeným pro mrtvé, který navíc nikdy nebyl obydlen.

Vysoké hliněné amfory, o kterých se předpokládalo, že obsahovaly obilí, olej a olivy, jsou podle něj urnami, kde se mrtvoly konzervovaly medem. Kamenná sila jsou zas sarkofágy a kanalizace zařízení pro přivádění tekutin potřebných při balzamování těl. Pak mohl být Minotaurus ztělesněním smrti nebo hlídačem klidu mrtvých, který je chránil před vykradači hrobů. Jenže kde ty všechny mrtvoly jsou? Nenašli se tam totiž žádné lidské pozůstatky a ani popel z koster. I na ty otázky by se možná také našla odpověď. Je možné, že vodu získávali ze zdrojů, o kterých nevíme a protože znali kanalizaci, mohli ji získávat ze vzdálenějších oblastí. Někteří archeologové poukazují na to, že Knossos mohl být jen těžko obytným palácem. Poukazují na jeho nevýhodnou polohu na nechráněném návrší. Jenže lze argumentovat, že Mínojci se neměli čeho bát. Vždyť ovládli prakticky celou oblast Středozemního moře a to hlavně svým silným loďstvem.

Vykopávky navíc ukazují, jak moc vyspělá civilizace na ostrově žila – dokonalý vodovodní systém, teplá voda v koupelnách, splachovací klosety a kanalizace. Tato kapitola se ale uzavřela okolo roku 1450 př. n. l. Předpokládá se, že tehdejší vulkanický výbuch ostrova Strongýlē (dnešní Santorini) způsobil obří tsunami. Mohutná vlna narušila život na Krétě takovým způsobem, že se minojská civilizace z této rány už nevzpamatovala. Zánik historikové datují kolem roku 1.000 př. n. l.

Knossos a pozůstatky

Jeho hlavní atrakcí jsou pozůstatky obrovského královského minojské paláce. Rozlehlá stavba měla 1300 místností a ve vrcholném období minojské civilizace ji prý obývalo až 12 000 lidí. Ke Knossu se váže legenda o slavném labyrintu a jeho obyvateli – Minotaurovi. Minotaurus byl potomkem manželky krále Minoa Pasifey a býka. Tato obluda měla lidské tělo a hlavu býka. Král ho proto věznil v labyrintu pod svým palácem, kam mu posílal jako potravu lidské oběti. Příšera velmi dlouho trápila lid a až hrdinskému Theseovi se podařilo zabít ho a tím od něj lid osvobodit, vše za pomoci královské dcery Adriane. V paláci si určitě prohlédněte například Evansovu bustu.

Nejdůležitější místnosti jsou soustředěny kolem centrálního nádvoří, které je svou delší stranou orientováno severojižním směrem. V západním křídle je to Centrální svatyně, Svatyně tripartity, Západní schodiště a nakonec Trůnní sál v severním rohu. Na severní straně v ní dodnes stojí alabastrový trůn chráněn po bocích dvěma Grifoni (zvíře s hlavou orla a tělem lva). Nad touto místností jsou vystaveny kopie fresek, které zdobily různé části paláce – najdeme zde Pannu v modrém, Toreadora, Modré ptáky, Modré opice.

Ve východním křídle jsou situovány Královnin a Králův Megaron (známý také pod názvem Hala dvojitých seker). V Freska delfínů Symbol Knossos – Rhyton. V královem stál dřevěný trůn s baldachýnem. Stěny byly zdobeny freskami štítů. Známější je však Královnin kvůli fresce s delfíny i když je menší. Nálezy z vykopávek jsou vystaveny v muzeu v Heraklionu. Zde najdeme většinu fresek i drobné předměty z vykopávek jako jsou terakotové sošky hadích bohyň, sošky ze slonoviny, zlaté předměty a miniatury. Pozoruhodné je, že na žádné fresce ani jiném uměleckém díle nenajdeme žádné bojové scény jako např. ve starověkém Egyptě. Po prohlídce Knóssoského paláce nezapomeňte ještě podívat Dům fresek, Malý palác, Královskou vilu a Královskou hrobku.

TIP: Super článek o paláci Knossos je také na http://kreta.rovnou.cz/cile/knossos.html.

MAPA: Knossos

 

VIDEO: Palác Knossos

Zdroj obrázku: Freeimages.com

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Bez komentáře u článku “Knossos – pokud jste na Krétě, nevynechejte jeho návštěvu”

  1. […] blízká náhorní plošina Lassithi /cca 10 km/. Nejbližšími archeologickými lokalitami pak je minojský palác Knossos u Heraklionu, antické město Olous – u Agios Nikolaos. Zajímavý může být také výlet […]

  2. […] centrum administrativy a turismu, které leží na severním pobřeží ostrova, blízko města Knóssos. Pokud zavítáte do Knossosu, udělejte si chvilku a zajeďte i do […]

Zanechat komentář ke článku

Zpráva


Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.