Historie Soluně
Soluň je jedním z největších řeckých měst, druhým největším řeckým přístavem a centrem řecké Makedonie. Z této oblasti kdysi vyšly podněty pro vznik světové říše, a to ve 4. století před n. l., když vládce Filip Makedonský dobyl také ostatní řecké oblasti, následně jeho syn Alexandr Veliký vytvořil rozsáhlé impérium zahrnující území ležící na východem pobřeží Středozemního moře. Po Alexandrově smrti se však říše rozpadla. Makedonie se pak stala římskou provincií, později patřila k Byzanci, prošly ji jihoslovanské kmeny, aby byla nakonec po tažení balkánských dobyvatelů ovládaná po dobu téměř 500 let Turky. Dnes patří malá část Makedonie k Bulharsku, jižní část je součástí Řecka a kdysi jugoslávská část Makedonie je dnes nezávislým státem. Řecká Makedonie se stala vlastí jedné z nejčasnějších křesťanských obcí v Evropě. Navštívil ji i apoštol Pavel, který si s členy této obce také dopisoval. „My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblečme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přilbu“, napsal v souvislosti s varováním před alkoholismem.
Citovaná věta stojí v prvním z jeho dvou Soluňských listů, protože Soluň byla cílem jeho návštěvy mezi lety 49-50 n. l. Město, které bylo v těchto dobách ještě poměrně mladé, se proměnilo v hlavní město římské provincie Makedonie. Soluň ležela na jedné z nejdůležitějších obchodních cest římského impéria, na Via Egnetia, která vedla do Byzantionu, dnešního Istanbulu. Křesťanská obec povzbuzená Pavlovou návštěvou a jeho listy se stala výchozím bodem misionářské činnosti především na Balkáně. Na svou velkomoravskou misi byly odsud vysláni i slovanští Převorové Cyril a Metoděj, kteří sestavili abecedu slovanského jazyka a udělali z ní spisovný jazyk.
TIP: Mrkněte také na ostrov Santorini
V 6. století se město za vlády byzantského císaře Justiniána rozrostlo na druhé největší město Východořímské říše. Město obléhali Avaři a Gótové, Saracénům se je podařilo vojensky ovládnout a následně vydrancovat, po nich následovaly ještě Normané, Benátčané a křižáčtí rytíři. Podobně jako na jiných místech svého impéria projevovali osmanští vládci značnou toleranci v oblasti náboženství, proto zde mohli křesťané praktikovat svou víru, i když byly náboženskou menšinou, protože ke křesťanství se hlásila jen čtvrtina místních obyvatel. Početnější menšinou byli Turci a téměř polovinu obyvatelstva tvořili Židé, čehož důkazem jsou již Skutky apoštolů ve vyprávění o cestě apoštola Pavl : „Dali se cestou, která vede přes města Amfipolis a Apollonio a přišli do Soluně, kde měli Židé synagogu. Pavel jako obvykle přišel na jejich shromáždění a po dobu tří sobot se k ním přimlouval, vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých.“ Mnohem později, v roce 1492, přišlo do Soluně 20 000 Židů, kteří zde hledali azyl a později přispěly ke značnému kulturnímu rozkvětu města.
V roce 1917, kdy už Soluň pět let patřila znovu pod Řecko, vypukl v historickém jádru města ničivý požár. Držel se zde po celé tři dny, přičemž požáru podlehlo 10 000 budov. Město muselo být vystavěno znovu od základů. Stejný osud potkal také antické a středověké architektonické památky, například nejznámější Soluňské chrámy Páně, kostel sv. Sofie a kostel sv. Dimitrije.
Pamětihodnosti v Soluni
- Bílá věž (Leukos pyrgos) kruhovitého tvaru – Původně strážní věž jako součást opevnění zálivu. Pochází ze začátku 15. století, tedy z tureckého období. Dnes se zde nachází byzantské muzeum.
- Galeriův oblouk – tzv. Kamara, postavený v r. 303 na třídě Via Egnatia na památku vítězství císaře Galerie nad Persan v r. 297
- Rotunda ze začátku 4. století – (kruhová stavba, v níži se postupem času vystřídal chrám boha Dia, křesťanský kostel, muslimská mešita, obnovu křesťanského chrám a nakonec muzeum). Nazývá se takové chrám sv. Jiří. Se Svými pěti kupolemi a vnitřní výzdobou patří k nejkrásnějším chrámem byzantského období.
- Kostel sv. Sofie (Agia Sofia) z 9. – 10. století, postavený na křížovém půdorysu, ve kterém je velkolepý zobrazeno zmrtvýchvstání Krista
- Bazilika sv. Dimitrije z byzantského období – 5. století
- Chrám Panagia Chalkeón z 11. století, s freskami z 11. a 14. století
VIDEO: Soluň plná romantiky
VIDEO: Pár záběrů ze Soluně
Zdroj obrázků: SXC.hu
[…] riviéra, rozprostírající se pod dohledem mohutného Olympu v kraji Pieria, mezi městy Atény a Soluň, patří mezi nejvýznamnější rekreační oblasti kontinentálního Řecka. Stále větší […]
[…] poloostrov Chalkidiki připomínající trojzubec Poseidona se nachází jižně od Soluně (Thessaloniki) a skládá se ze tří menších poloostrovů: Kassandra, Sithonia a Athos. Hlavním město […]
[…] Pelion se nachází přibližně 250 km jižně od Soluně. Je to poloostrov, kde byste marně hledali antické památky jako v Delfách nebo Aténách. Na […]
[…] Leptokarie je možné cestovat vlakem do Thesaloniki (zpáteční jízdenka cca 20€/osoba), nebo opačným směrem do letovisek Nei Pori a Platamonas […]